4_4__Vln_vlastn_elmg_zareni

propuštěném světle 

vidíme interferenční obrazec opět inverzně. 

Obr. 4.4.- 2. 
 
K  interferenci  světla  na  planparalelní  destičce

může  dojít  pouze  za  splnění  podmínek 

interference

.  Diskutujeme  většinou  podmínku  vzniku  extrémů,  tj.  maxima  interference  a 

minima interference.  

 
V případě osvětlení monofrekvenčním zdrojem vidíme na 
interferenčním  obrazci  maxima  jako  oblasti  intenzivně 
zářící dané barvy (proužky, kroužky, nepravidelné plochy) 
a naopak minima jako oblasti tmavé (obr. 4.4.- 3.). 
 
 
 
 

Obr. 4.4.- 3. 
 
V případě  osvětlení  složeným  světlem  (např.  bílým  slunečním),  vidíme  na  interferenčním 
obrazci maxima jako oblasti intenzivně zářící určité barvy daného spektra (proužky, kroužky, 

616 

nepravidelné  plochy)  a  naopak  minima  nevidíme  vůbec,  určité  barvy  z daného  spektra 
vypadnou (obr. 4.4.- 3.).  

S interferenčními  jevy  se  můžeme  setkat  za  určitých  podmínek 
všude  kolem  nás:  jestliže  do  deště  prudce  svítí  slunce,  vzniká 
duha;  interferenci  pozorujeme  na  křídlech  vodní  vážky  za 
slunného  dne,  na  tenké  vrstvě  oleje  rozlité  po  asfaltové  cestě, 
anebo  na  vodní  hladině  obdobně  jako  na  lesklém  a  mírně 
zdrsnělém povrchu CD. 
 

Obr. 4.4.- 4. 
 
Symetrie  či  nesymetrie  interferenčních  obrazců  je  předurčena  symetrií  či  nesymetrií 
(zdrsněním)  mikropovrchu  odrazných  (pro  pozorování  v  odraženém  světle),  či  lámavých 
ploch (pro pozorování v propuštěném – vrstvou prošlém světle). Interferenční obrazec rovněž 
může měnit svůj charakter při změně úhlu našeho pozorování. 
 
Nechť  svazek  paprsků  dopadá  pod  malým  úhlem