4_4__Vln_vlastn_elmg_zareni

planparalelní  destičku  (s 

dokonale rovnoběžnými stěnami) o relativně velmi malé tloušťce d a 
indexu lomu n ve vzduchu. Nechť paprsek světla dopadá na rozhraní 
kolmo.  
 
 

Obr. 4.4.- 1. 
 
K interferenci 

v odraženém  světle  může  dojít  mezi  paprskem  odraženým  od  1.rozhraní  a 

paprskem odraženým od 2.rozhraní, a to při určitém dráhovém rozdílu.  

K interferenci 

v propuštěném  světle  může  dojít  mezi  paprskem  prošlým  1.rozhraním  a 

paprskem prošlým 2.rozhraním, a to při stejném dráhovém rozdílu. Interferenční obrazec však 
vidíme inverzně. 

Pro formulování podmínek vzniku interference rovněž záleží na tom, zda dochází k odrazu na 
rozhraní prostředí 

opticky hustšího, anebo opticky řidšího. Geometrická dráha je v případě 

obou  optických  drah  stejná,  odlišnost  optických  drah  však  spočívá  v tom,  že  při  odrazu  od 
opticky hustšího prostředí dochází ke ztrátě půlvlny (při fázovém rozdílu – zpoždění o 

π/2) a 

při  odrazu  od  opticky  řidšího  prostředí  ke  ztrátě  optické  dráhy  nedochází  (nedochází  ke 
zpoždění,  tj.  fázový  rozdíl  je  nulový).  V popisovaném  případě  je  sklo  (n  =  1,5)  opticky 
hustším materiálem než vzduch (n = 1). 
 

V případě 

šikmého  dopadu  (obr.  4.4.-  2.)  paprsků  pozorovaných 

v

 odraženém světle na  skleněnou planparalelní destičku o tloušťce d 

a  indexu  lomu  n  ve  vzduchu  uvažujeme  úhel  dopadu,  který  podle 
konvence svírá kolmice dopadu a dopadající paprsek. Interferují spolu 
paprsek odražený od 1.rozhraní a paprsek, který se lomí na 1.rozhraní, 
odráží od 2.rozhraní a opět lomí na 1.rozhraní. V