Obecná a anorganická chemie I
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Elektronu v orbitalu mají zápornou energii (E je potřeba k jejich vyvázání od jádra), pokud se to podaří, tak nad hodnotou E=0 se nachází oblast kontinua energií
Valenční sféra:
Elektrony a orbitaly nad konfigurací nejbližšího nižšího vzácného plynu
Valenční elektrony:
Elektrony využitelné pro vazbu
Elektrony ionizovatelné při tvorbě iontů
S prvky:
Valenční s orbitaly
P prvky:
Valenční s + p orbitaly
D prvky:
Valenční s + d orbitaly
F prvky:
Valenční s + f orbitaly
Vnitřní elektrony:
Elektrony ze sfér ležících pod valenční sférou
Neúčastní se vazeb
Chemickou cestou neionizovatelné
Nepravidelná konfigurace – hlavně u d a f prvků. Neprojeví se při tvorbě kationtů
Konfigurace vzácného plynu – oktet (ns2np6)
„Elektronová osmnáctka“:
ns2np6nd10
Menší stabilita, než oktetu
„Elektronová dvacítka“:
ns2np6nd10(n+1)s2
Menší stabilita, než „e. osmnáctky“
Stabilita iontů je dána stabilitou elektronové konfigurace
Magnetické vlastnosti
Součet spinů je vždy roven nule
Pokud jsou všechny elektrony spárovány diamagnetika:
Látka nemá magnetický moment
Látka je z vnějšího MP vypuzována (vypuzuje MP ze svého objemu)
Přítomny nepárové elektrony:
Látky mají vlastní magnetický moment
Látka je do magnetického pole vtahována
Součet spinů není roven nule
Po aplikaci vnějšího pole se dipóly nastavují podle MP, při vyjmutí z MP se dělí na:
Paramagnetika:
Orientace dipólů se vytrácí
NO
Ferromagnetika:
Dipóly se dlouhodobě uspořádávají
Pouze pro větší skupiny dipólů
Fe, Co, Ni
Periodická tabulka
1869 – periodický zákon (D. I. Mendělejev):
Podle hmotností
Anomálie (např. Te, I)
Chemické a mnohé fyzikální vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich atomových hmotností
Základní rozdělení – kovy, polokovy, nekovy
Objeveno 118 prvků (zatím)
Kovy:
Stříbřité (až na Cs, Cu, Au)
Kujné, tažné, el. vodivé
Maximální oxidační číslo – číslo skupiny
Všechny vlastnosti ovlivněny efektivním nábojem jádra (ten roste směrem dolů a doprava v PTP). Díky tomu se směrem dolů a doprava snižuje poloměr
Přitahování vlastních elektronů k jádru:
Atomové/iontové poloměry, ionizační energie (reaktivita)
Přitahování cizích elektronů:
Elektronegativita
Ochota akceptovat cizí elektron:
Elektronová afinita (reaktivita)
Meziatomové nevazebné interakce:
Body tání/varů
Atomové poloměry
Poloměry izolovaných atomů/iontů nelze měřit. Určovány jsou z vazebných/nevazebných interakcí
Tabelovány různé druhy poloměrů:
Kovalentní poloměr:
Určení z mezijaderných vzdáleností atomů vázaných σ – vazbou
Van der Waalsův poloměr:
Ze vzdáleností atomů převážně v pevném stavu (atomy vázány van der Waals silami, nedochází k překryvu atomových orbitalů)
Kovové poloměry:
Ze vzdálenosti atomů v krystalické mřížky kovů