Obecná a anorganická chemie I
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Směrem dolů v tabulce roste poloměr
Směrem doprava v tabule klesá poloměr
r = n2/Zeff; Zeff – efektivní náboj jádra
kovové poloměry d-prvků:
Zeff roste pomalu, poloměry tedy klesají pomaleji než v s-bloku
Párováním e- se snižuje překryv d-orbitalů – atomy se vzdalují
Malý rozdíl mezi 4d a 5d lanthanoidová kontrakce – Zeff roste pomalu (s-orbitaly silněji stíní), poloměry pomaleji klesají
Iontové poloměry
Z mezijaderných vzdáleností iontů v krystalické struktuře
Mění se s koordinačním čísle iontu
Kationty – vždy menší než atom:
Např. Be (111 pm), Be2+ (31 pm)
Fe (152 pm), Fe2+ (92 pm), Fe3+ (65 pm)
Anionty – vždy větší než atom:
Např. F (64 pm), F- (136 pm)
Pro dvojice iontů o stejném náboji platí stejné trendy, jako pro atomové poloměry
Izolelektronové ionty
Při tvorbě kationtů vzroste průměrné Coulombické přitahování jádrem atomové orbitaly (zbylé elektrony) se stahují k jádru. Při tvorbě aniontů je to naopak
Ionizační energie
Energie potřebná k uvolnění elektronu z atomu
1. IE > 0 (kJ/mol)
2. IE >> 0 (kJ/mol)
Ovlivněna stabilitou elektronové konfigurace atomů, nebo vznikajících iontů
Vždy kladná – energii je potřeba dodat
Elektronová afinita
Energie, která se uvolní, pokud atom přijme jeden elektron navíc
H + e- H-
Vždy záporná – energie se uvolňuje
Elektronegativita
Pauling:
Schopnost přitahovat elektrony ve dvouatomové molekule
Vyjádřena jako stabilizace tvorbou molekuly AB místo molekul AA a BB (iontový příspěvek k vazbě)
ΔE
Mulliken:
Rozdíl mezi Ie a EA jako schopnost izolovaného atomu přitahovat e-
Χ
Allred-Rochow:
Zohledňuje efektivní náboj jádra a kovalentní poloměr atomu
ΧAR = A(Zeff * e/r2) + B
Bez ohledu na způsob výpočtu klesá směrem dolů v tabulce a stoupá směrem doprava v tabulce
Diagonální podobnost:
Blízké elektronegativity, atomové poloměry
Li – Mg, Be – Al, B – Si
Chemická vazba
Klasifikace
Intramolekulární
Účast valenčních elektronů
Iontová vazba
Elektrostatické přitažlivé síly mezi ionty
Krystalová struktura
Elektrostatická interakce
kationty: M + IE Mn+ + ne-
anionty: X + me- Xm- + EA
mMn+ + nXm- MmXn + U
U je kohezní energií
Elektrostatická odpudivá energie elektronů sousedních atomů – je minimální při vhodném uspořádání kationtů a aniontů
Poměr r+/r- určuje typ krystalové struktury (koordinačního čísla)
Elektrostatické přitažlivé a odpudivé síly mezi ionty – působí na dlouhou vzdálenost, aproximace nabitými koulemi
Mřížová energie: Ep = (M*e2 /4*π*ε0*r); M – Madelungova konstanta (charakteristická pro daný typ krystalové struktury)
Polarizační síla (účinek) X polarizovatelnost
Polarizační síla:
Klesá s rostoucím poloměrem
Klesá s klesajícím ox. Číslem
Polarizovatelnost:
Klesá s klesajícím poloměrem
Klesá s klesajícím nábojem
Extrémní případ polarizovatelnosti – oxidace aniontu – např. FeI3 FeI2 + I2