Obecná a anorganická chemie I
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
van‘t Hoffova-Arrheniova rovnice:
Rychlostní konstanta závisí na teplotě 𝒌𝒓 = 𝑨 ∙ 𝒆^( − 𝑬𝑨/𝑹𝑻) EA = aktivační energie; A = frekvenční faktor
Aktivační energie:
Energie potřebná na „nastartování“ reakce tvorbou aktivovaného komplexu A + B → (AB)* → C
Většinou ve formě tepelné energie, ale také absorpce světla, elektropotenciál atd.
Aktivační energie se uplatňuje u všech reakcí bez ohledu na to, zda jsou exo- nebo endotermické
EA může být blízká nule (rekombinace iontů nebo radikálů)
Katalýza:
Změna rychlosti chemické rekce pomocí dílčích reakcí s katalyzátorem - tyto reakce mají dílčí (nižší) aktivační energie a dílčí rychlosti
Homogenní např. 2 H2O2 (aq) → 2 H2O + O2
Heterogenní např. 2 H2O2 (aq) → 2 H2O + O2
Elementární nekovy
Vzácné plyny
Výskyt:
Ve vzduchu v součtu do 1% objemu
Hélium v některých ložiskách zemního plynu, ve vesmíru druhý nejhojnější prvek (23% He, 76% H2)
Radon v horninách a minerálních vodách obsahujících radium
Vlastnosti:
Z elektronové konfigurace ns2 np6 plyne inertní chování – inertní plyny
Do roku 1962 žádné známé sloučeniny
První sloučenina připravena na základě úvah o podobné IE kyslíku a xenonu: PtF6 (g) + O2 (g) → [O2 ] + [PtF6 ] - (g) PtF6 (g) + Xe (g) → Xe [PtF6 ] (g) povaha vazeb nebyla objasněna
následně připraveny další sloučeniny Xe s kyslíkem a fluorem: XeF6 , XeF4 , XeOF4 atp. He, Ne, Ar sloučeniny netvoří; sloučeniny Kr pouze za nízkých teplot
Fyzikální vlastnosti těchto plynů dány velikostí meziatomových sil Londonovy disperzní síly (interakce indukovaných dipólů)
Roste atomový poloměr a tím roste:
Polarizovatelnost el. obalu
Velikost a přitahování indukovaných dipólů
Teplota varu a teplota tání
Využití:
Náplně do výbojek a žárovek
Kryogenní média (supravodiče apod.)
Inertní atmosféry (svařování)
Plnění balónů
Rn jako α-zářič při léčbě rakoviny
CO2 (s) = -40°C
N2 (l) = - 196°C
He (l) = 4,2 K
Xenon – inhalační anestézie (rozpouští se v krvi, malá nepolární molekula, způsobuje anestézii, podobně jako N2O, CH3Cl)
Vodík
1671 – anglický chemik R. Boyle pozoroval vývin plynu při reakci železných hoblin v kyselinách; nazval ho „hořící vzduch“
1766 – jiný anglický chemik H. Cavendish identifikoval vodík jako prvek a jako první určil, že voda je sloučeninou vodíku a kyslíku
1783 – A. L. Lavoisier prvek pojmenoval hydrogen (z řeckého hydro genao = vodu tvořící)
1789 – poprvé provedena elektrolýza vody
Výskyt:
Nejrozšířenější prvek ve vesmíru (75 hmotnostních %)
Na Zemi:
Výhradně ve sloučeninách (H2O, uhlovodíky, organická hmota)
Elementární pouze v atmosféře nad 100 km nebo v ropných plynech
Tři známé izotopy:
Vodík - 99,984 %
Deuterium - 0,016 %
Tritium - 10-17 %; uměle připravený, radioaktivní