PŘEDNÁŠKY mezinárodní instituce Marková

• povinnost banky mít rezervu každý den – nemůže využívat průměrování

• povinnost uložit neúročené depozitum u ECB (ten rozdíl který neměla), povinnost uložit že každý den bude mít na svém účtu odpovídající částku, čímž by přišla o výhodu průměrování

• nebo znemožnění přístupu k operacím na volném trhu

Kurzová politika eurozóny

• upravuje vztahy mezi eurozónou a zeměmi EU, které se nezapojily do eurozóny

• základem je ústřední kurs národní měny k euro (výsledkem dohody CB členských zemí Eurozóny, Rady ministrů atd.)

• oscilační pásmo +-15% od ústředního kursu (normální pásmo +- 2,25%)

• centrální banky nemusí intervenovat, pokud by touto intervencí byl ohrožen prioritní cíl, kterým je cenová stabilita (na rozdíl od předchozího mechanismu)

• nestanovují se bilaterální kursy národních měn a ani oscilační pásmo pro pohyb vzájemných kursů

• je v kompetenci Rady – rozhoduje o zaměření; nástroje k ovlivnění kurzu ale má ECB (devizové rezervy, úroková sazba)

• vztahy k třetím zemím nejsou nijak upraveny – systém volně pohyblivého kurzu, závisí tedy pouze na intervencích banky, ale: cílem banky cenová stabilita – od toho se odvíjí intervence

• země EU, které nejsou v eurozóně – kurzové vztahy upravuje kursový mechanismus EMR II. (navazuje na původní mechanismus, který byl do 99 - EMS)

• principy kurzového mechanismu EMR II. (navázal v roce 1999 na kurzový mechanismus Evropského měnového mechanismu- odlišit!)

• účast je dobrovolná

• členské země, které chtějí vstoupit do měnové unie, se musí zapojit (účast nutná 2 roky před vstupem do eurozóny)

• základem je ústřední kurz národní měny k euru stanovený na základě společné dohody ECB, ministrů financí a guvernérů CB všech členských zemí EU → původně CB byly vázány povinností intervenovat tak, aby nebylo překročeno pásmo +-2,25% (1993 - +-15%) vzhledem k bilaterálním středním kursům

• oscilační pásmo, ve kterém se mohou kurzy měn zemí zapojených do ERM II pohybovat bylo stanoveno na +- 15 % od ústředního kurzu (standardní rozpětí) → původně +-2,25%

• CB nejsou povinny intervenovat, pokud by byl touto intervencí ohrožen prioritní cíl - cenová stabilita → hlavní rozdíl od původní kurzové politiky

• země musí být zapojena v ERM II. a musí udržovat kurz v oscilačním pásmu bez výrazného napětí (intervence, změny úrokové míry)=> účast země v ERM II. dva roky před šetřením

• 1991 pásmo +-2,25 => 1993 +-15% toto pásmo chápáno jako dočasné opatření které mělo pomoci CB stabilizovat své kurzy, Komise ES a ECB trvá na tom, aby kurzová stabilita zemí které se chtějí zapojit do Eurozóny byla hodnocena podle původního rozmezí +- 2,25%

• nesmí dojít k devalvaci dané měny k eur (pak by se od tohoto okamžiku znovu počítala dvouletá lhůta)

• revalvace zakázána není (slovenská koruna revalvovala několikrát)

• udržení kursu v oscilačním pásmu bez výrazného napětí

• země mimo eurozónu= Bulharsko, Česká republika, Dánsko (ND), Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Švédko, VB (ND)