seminarni_prace_tym20_final

Cílem tohoto pilotního výzkumu je zjistit, zda studenti magisterského studia Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v oborech "Podniková ekonomika a management" a "Management" mají rozdílný vztah k podnikání z hlediska pořadí narození. Výzkum se zabývá osobnostními charakteristikami (schopnost překonávat překážky, míra zodpovědnosti, ochota přijmout výzvy, ochota podstoupit riziko) těchto studentů a jejich postojem k podnikání vzhledem k tomu, zda se narodili jako prvorození (resp. jedináčci), či zda jde o později narozené. Sběr dat byl uskutečněn pomocí kvantitativních metod prostřednictvím standardizovaného elektronického dotazníkového šetření.

První výsledky pilotní studie poukázaly na složitost problematiky. Je třeba zkoumat nejen charakterové vlastnosti prvorozených (jedináčků) a jejich sourozenců, ale i vztah člověka k podnikání, a to až na úroveň okolních vlivů, které nás utvářejí. Po tomto hlubším pochopení, jak vnější vlivy ovlivňují vztah k podnikání, budeme snad již schopni říci, jaké vlastnosti by měli hledat majitelé firem u svých budoucích společníků nebo co za změny učinit ve výchově budoucích podnikatelů.

Teoretický základ

V polovině 20. století psycholog Alfred Adler (1956) publikoval práci, kde zkoumal vztah pořadí narození a osobnostní charakteristiky sourozenců. (Phillips, Bedeian, Mossholder & Touliatos, 1988). Výzkum ukázal, že prvorození jsou uzavřenější, dělají velice dobrý dojem na druhé a dosahují úspěchu prostřednictvím shody. Nebyl však potvrzen signifikantní rozdíl v manažerském potenciálu, pracovní orientaci nebo úspěchu pomocí nezávislosti a sociability. Naopak druhorození jsou více sociálně orientovaní, oblíbenější a družnější (Phillips et. al, 1988). Práce Ecksteina (2000) dále potvrzuje, že prvorození mají kladné sebehodnocení a sebeúctu, jsou velmi zodpovědní, ambiciózní, organizovaní a svědomití.

Tuto představu však zpochybnili Ernst a Angst (1983) publikací „Birth order Its influence on personality“. Autoři tvrdí, že pořadí narození významně neovlivňuje povahové charakteristiky (Paulhus, Trapnell & Chen, 1999).

Osobnostní rysy jsou naopak podle Sullowaye (1999) silně ovlivněny pořadím narození. Toto zjištění shrnul do modelu Big Five (pěti faktorů osobnosti). Prvorození často hledají přízeň rodičů tím, že jednají jako „náhradní“ rodič, což vede k větší svědomitosti, pečlivosti a zdvořilosti k autoritám. Druhorození potomci se zdají být více sympatičtí, vstřícnější a altruističtí. Dále jsou více otevřenější zkušenostem a novým zážitkům, což je znakem jejich odvážnosti a nekonvenčnosti. Začínají být dříve nezávislí na rodičích a mají vyšší tendenci odtrhnout se od rodiny a od vlivu, který je na ně vytvářen. Leman (2009) považuje druhorozené za daleko schopnější v řešení problémů.