seminarni_prace_tym20_final

Materiály

Dotazník se skládal ze série třinácti otázek rozdělených do pěti sekcí. První sekci tvořila filtrovací otázka, která měla zajistit, aby dotazník vyplnili pouze respondenti z vybrané cílové skupiny. Druhá sekce byla tvořena dvěma uzavřenými otázkami, které blíže identifikovaly vybranou cílovou skupinu (ročník studia a pohlaví). Třetí sekce se čtyřmi uzavřenými otázkami dotazovala na pořadí narození respondentů a jejich vztah k podnikání. Čtvrtá sekce se věnovala vedlejším efektům, které by mohly ovlivnit vztah respondentů k podnikání. Poslední sekce byla tvořena čtyřmi projektivními otázkami, které se vztahují k testovaným dílčím hypotézám H2‑H5.

Přesná podoba dotazníku, který byl předkládán respondentům, je k nahlédnutí v Příloze 1.

Pilotní studie - analýza dat a výsledky

Ve výzkumném vzorku mírně převyšoval počet žen (57,8 %) nad počtem mužů (42,2 %). Zastoupení jednotlivých ročníků bylo relativně vyrovnané - 42,2 % respondentů studuje v prvním ročníku, 43,4 % ve druhém a 14,5 % respondentů prodlužuje studium. Dále výzkumný soubor obsahoval 19 jedináčků, 34 prvorozených a 30 později narozených. U vztahu k podnikání byla nejpočetněji zastoupena skupina "Chci podnikat, ale zatím jsem neučinil/a žádné kroky" s 34,9 % následovaná skupinami "Nechci podnikat" s 20,5 %, "Nevím, k podnikání mám neutrální vztah" s 16,9 %. Další kategorie byly zastoupeny méně než 11 %.

Jedináčci a prvorození byli sloučeni do jedné kategorie. Postoj k podnikání byl sjednocen do čtyř kategorií – nechce podnikat, neví (tedy neutrální vztah), chce podnikat, již podniká. Data se znaky typu ano–ne byla kódována do nula-jednotkových proměnných. Např. proměnná žena = 1, je-li respondent žena apod. V případě více kategorií byla použita sada proměnných určujících příslušnost k jednotlivým kategoriím. Odpovědi byly následně analyzovány a vyhodnoceny pomocí vícenásobné regresní analýzy.

Výsledné proměnné a jejich popisné charakteristiky jsou uvedeny v Tabulce 2. Tato tabulka také obsahuje korelační matici, která ukazuje těsnost závislosti mezi jednotlivými charakteristikami.

Hypotéza H1 předpokládala, že neexistuje závislost mezi pořadím narození a podnikáním. Z výsledků je patrné, že oproti původním předpokladům (H1) se vztah k podnikání významně liší pro prvorozené/jedináčky na straně jedné a druhorozené na straně druhé (Tabulka 3, model M5, p = 0,009). Konkrétně výsledky naznačují, že na čtyř bodové škále proměnné vztah k podnikání jsou prvorození/jedináčci zhruba o půl bodu výše než jejich později narozené protějšky (β = 0,519) s jinak srovnatelnými hodnotami ostatních vysvětlujících proměnných.

Z výsledků je dále zřejmé, že rozdíl ve schopnosti překonávat překážky mezi prvorozenými a později narozenými je nesignifikantní (Tabulka 3, model M4, p = 0,093). Výsledky tedy podpořily naše původní očekávání (H2). Interval spolehlivosti je v tomto případě poměrně úzký, je tedy patrné, že případný vliv je zanedbatelný.