2b._Prednaska_Shareholder_value

ale i samotné zájmy jednotlivých zainteresovaných stran 

jsou velmi často v přímém konfliktu mezi sebou.  

Je v zásadě nemožné, aby zároveň všechny zájmy všech 

zainteresovaných skupiny byly rovnoměrně uspokojeny.  

Není jasné, kdo a jak by měl určit, jaké zájmy jednotlivé 

skupiny vlastně sledují.  

Skupiny stojící mimo společnost mohou jen těžko vyjádřit 

své potřeby a ani znalost potřeb těch uvnitř společnosti 

nemusí stačit. 

Najdou se i další potenciální problémy.  

Co když například patří člověk do více kategorií zároveň?  
 

Enlightened shareholder theory 

Teoretické základy tohoto přístupu položeny již 

v roce 2001 

V rámci této koncepce je pozornost věnována 

tradičním zájmům zainteresovaných stran, jako je 

vliv aktivit organizace na životní prostředí, 

zaměstnance nebo místní komunity, považována za 

prostředek generování dlouhodobého bohatství 

akcionářů a zlepšení systému posuzování rizik.  

Podle tohoto principu, tak vlastníci mají prospěch 

z toho, pokud správní orgány zahrnou do svého 

uvažování i zájmy ostatních stran, dokáží je 

definovat a naplnit, neboť tak společnost dosáhne 

ziskovosti. 
 

Spojitost s teorií zainteresovaných 
stran? 

Nemůžeme tvrdit, že by zájmy stran byly 

rovnocenné tak, jak to navrhuje teorie 

zainteresovaných stran, ale ESV zachovává dva 

klíčové prvky:  

Lidé budou do procesu zapojeni mnohem více, 

pokud v něm mají finanční nebo jiný, často i 

nefinanční, podíl (zaměstnanci a manažeři) 

Nemůžeme vztahy ve společnosti omezit na 

řešení pouhé konfrontace mezi manažery a 

akcionáři. Společnost, která zcela ignoruje 

zájmy svých zákazníků nebo jiných kritiků, může 

velmi rychle pocítit dopady své úzkoprsosti. 
 
 

Společenská odpovědnost firem 

Snaha o „dosahování komerčního úspěchu způsobem, 

který ctí etické hodnoty, respektuje lidi, komunity a 

životní prostředí.  

Pro firmu, která se rozhodne respektovat tyto principy, to