Pripadova_studie_Sazka

Pohled představenstva Sazky 

Vedení Sazky prostřednictvím Hušáka trvalo na tom, že vše mohlo být v pořádku, pokud by stát plnil své 
sliby.  Tento  důvod  uvádí  v dokumentu  „Návrh  řešen  další  činnosti  SAZKA,  a.s.“,  který  byl  předložen 
valné  hromadě  akcionářů.  Prvním  měl  být  příslib,  že  Sazka  získá  exkluzivitu  na  provoz  interaktivních 
videoloterijních terminálů. Výnosy z této hry měly z větší částky zabezpečit financování stavby a vedení 
Sazky  tvrdilo,  že  dostalo  ze  strany  státu  jasný  příslib.  Druhým  předpokladem  byla  možnost  i  nadále 
uplatňovat  nárok na odpočet daně z přidané hodnoty. Posledním předpokladem, se kterým management 
kalkuloval, bylo poskytnutí státní záruky na úvěr.  

Tyto „zákulisní“ přísliby však zůstaly zcela nenaplněny. Stát poměrně brzy odmítl poskytnout záruku za 
úvěr z důvodu vysoké rizikovosti, jelikož očekávané investiční náklady byly vyšší než 6 mld. Ještě větší 
problém  spatřovaly  příslušné  státní  orgány  v naprosté  nejasnosti  očekávané  částky  celkových  nákladů, 
která  nebyla  nikterak podložena. Stejně  tak chybělo vysvětlení,  v jaké  výši a  jakém časovém  horizontu 
má být záruka poskytnuta. Neméně závažnou komplikací se pro společnost stala změna zákona o DPH, 
která vstoupila v platnost začátkem roku 2005, kdy byl pro loterijní společnosti zrušen nárok na odpočet 
DPH. V případě Sazky se jednalo o částku kolem čtvrt miliardy korun, se kterou vedení naivně počítalo 
ve svých strategických plánech. Pozitivně nedopadlo ani očekáváná exkluzivita na provoz interaktivních 
videoloterijních  terminálů,  které  skončily  za  několik  let  provozu  v půl  miliardové  ztrátě,  jak  jsme  si 
uvedli výše.