Kriminalistika - zkušební otázky

Metodika pátrání: v procesu pátrání lze rozeznávat několik fází: a)fáze zahájení a vyhlášení pátrání: pátrání zahajuje příslušný útvar Policie ČR na základě podnětu občanů nebo právnických osob, příp. z vlastního rozhodnutí; pátrání vyhlašují místně příslušné útvary kriminální policie; na základě požadavků cizích států vyhlašuje pátrání Interpol Praha; etapa zahájení a vyhlášení pátrání je charakteristická shromažďováním informací o objektu, o okolnostech zmizení hledaného objektu a údajů nutných k vytýčení pátracích verzí o možném místu výskytu hledaného objektu; u zbraní k identifikačním údajům patří jejich druh, značka, model, ráže, výrobní číslo; u věcí pak obecně jsou to markanty; b)fáze rozvinutého pátrání: typické je průběžné získávání, shromažďování a hodnocení informací o možných místech výskytu hledaného objektu nebo jeho pohybu, příp. změnách vnější podoby hledaného objektu, vytyčování pátracích verzí o možném výskytu hledaného objektu v určitém místě a čase, jakož i provádění úkonů k prověření pravdivosti vytýčených pátracích verzí; pátrací verze se vytyčují po analýze shromážděných informací a jejich výsledkem je odůvodněná domněnka o možnosti výskytu hledaného objektu v konkrétním místě a čase; prověrka pátracích verzí je realizována pátracími úkony a prostředky a jejím cílem je nalezení a zajištění hledaného objektu; c)fáze ukončení pátrání(pátrání po osobách a věcech se ukončuje z těchto důvodů): a)nalezením a zajištěním hledaného objektu, b)pominutím důvodů pátrání(např. pohřešovaná osoba se vrátí apod.), c)úmrtím hledané osoby nebo jejím prohlášením za mrtvou, d)uplynutím určité doby(např. u pátrání po osobách uplynutím 20 let od zahájení pátrání apod.); Pro fázi ukončení pátrání jsou typické administrativně technické úkony spojené s odvoláním pátrání a předáváním hledaného objektu, či informováním oznamovatel o místě pobytu pohřešované osoby, příp. o nalezení věci;

52)Kriminalistická informatika:

Pojem, význam a funkce kriminalistické informatiky: úspěšnost objasnění a vyšetření jakékoli kriminalisticky relevantní události závisí v podstatné míře na množství a kvalitě informací, které jsou k dané události k dispozici; shromážděné informace mají též značný význam pro prevenci trestné činnosti; význam kriminalistických informací byl doceňován již od vzniku moderní kriminalistiky; Galton, Bertillon, Gross, Henry, Locard a další svými mnohdy pouze jednoúčelovými a omezeně použitelnými sbírkami vytvořili historický základ dnešních moderních kriminalistických informačních systémů; pochopitelně nesmí být kriminalistická informatika jako celek v rozporu s právními normami, které dnes kladou značný důraz na ochranu osobních údajů; pouhé shromáždění velkého množství kriminalistických informací samo o sobě nepostačuje ke vzniku funkčních informačních systémů→zásadní roli sehrává způsob jejich získávání, včetně požadované úplnosti a struktury informací, dále způsob jejich zpracovávání, ukládání a využívání; velký význam má i rychlost aktualizace uložených informací, která bezprostředně ovlivňuje funkčnost kriminalistické informatiky; důležitá je i rychlost potřebného přístupu k informacím v případě potřeby; Kriminalistický informační systém lze charakterizovat jako soubor informačních prvků a informačních činností; informační prvky tvoří obsah jednotlivých informací, kartotéky, počítače apod.; v rámci kriminalistického informačního systému se uskutečňují zejména tyto informační činnosti: a)vytváření informací, b)získávání informací, c)zpracování informací, d)zpřístupnění informací, e)využívání informací; základní funkce kriminalistického informačního systému: a)heuristická funkce(sběr informací policisty, vyšetřovateli, státními zástupci a soudci), b)analytická funkce(zpracování získaných informací takovým způsobem, aby byly vhodné k zařazení do kriminalistického informačního systému), c)syntetická funkce(spojování jednotlivých informací v informace nové o vyšší informační hodnotě), d)distribuční funkce(umožňuje přístup k obsaženým informacím);