Kriminalistika - zkušební otázky

49)Kriminalistický experiment:

Pojem, druhy a význam kriminalistického experimentu: v trestním řízení vznikají často pochybnosti o možnosti nebo nemožnosti provedení určitých činností nebo o existenci určitého faktu, jevu nebo události v reálných podmínkách→v takových případech vzniká potřeba získat nové informace nebo prověřit informace již existující tím, že budou uměle vyvolány analogické jevy nebo děje, které budou přímo pozorovány orgánem činným v trestním řízení; přestože kriminalistický experiment není dosud upraven ani Trestním řádem ani Zákonem o Policii ČR, má tato metoda široké praktické uplatnění; podstatou kriminalistického experimentu je pokusná činnost v uměle vytvořených a systematicky měněných podmínkách – orgán činný v trestním řízení může v průběhu experimentu: a)sám vyvolat jevy analogické jevu zkoumanému a tím získat informace o originálu, b)cílevědomě variovat podmínky, za kterých probíhá, c)izolovat jednotlivé podmínky prováděného experimentu a měnit některé z nich při zachování nezměněného stavu ostatních podmínek, d)opakovat experiment; specifikum kriminalistického experimentu oproti experimentům v jiných oblastech lze spatřovat zejména v tom, že: a)kriminalistický experiment probíhá za podmínek běžného života lidí, b)výsledky kriminalistického experimentu jsou očividné, registrovatelné pouhými smysly, c)objektem kriminalistického experimentu jsou jednotlivé okolnosti kriminalisticky relevantních událostí, d)experiment musí být uskutečněn v souladu s požadavky přípustnosti kriminalistických metod, e)musí být brána v úvahu úloha zvláštních subjektivních faktorů, které mohou významně ovlivnit průběh i výsledky prováděného experimentu; Kriminalistický experiment je specifická metoda kriminalistické praktické činnosti, spočívající v pokusném vyvolávání a zkoumání kriminalisticky relevantních jevů, činností a fragmentů událostí v uměle vytvořených a cílevědomě měněných podmínkách za účelem poznání a dokázání skutkového stavu věci; podle právního významu závěrů kriminalistického experimentu se tyto experimenty dělí na: a)prověřovací experiment(prováděný před zahájením trestního stíhání), b)vyšetřovací experiment(prováděný v rámci přípravného řízení), c)soudní experiment(prováděný v řízení před soudem); podle povahy zjišťovaných skutečností můžeme kriminalistické experimenty dělit na: a)senzorické experimenty(jimi se zjišťují možnosti vnímání určitých skutečností lidskými smysly), b)situační experimenty(jimi se zjišťují možnosti provedení určité činnosti v určitých podmínkách, vznik a existence určitého jevu apod.);

Účastníci kriminalistického experimentu: a)přímí účastníci experimentu: jsou to osoby, které se přímo podílejí na organizaci, provádění nebo průběhu jednotlivých pokusů(orgány činné v trestním řízení, osoby přímo provádějící jednotlivé pokusy, pokusné osoby a figuranti, pokud výše uvedené osoby odmítnou přímou účast na experimentu); b)nepřímí účastníci experimentu: jsou to osoby, které se účastní experimentu za účelem odborných konzultací nebo za účelem verifikace objektivnosti a zákonnosti postupu při provádění experimentu; c)pomocné osoby: jsou to osoby, které zabezpečují uzavření místa experimentu, ostrahu obviněného, technickou dokumentaci průběhu a výsledků apod.;