Kriminalistika - zkušební otázky

Dokumentace kriminalistického experimentu: základním dokumentem je protokol o vyšetřovacím experimentu, který se rozděluje do tří částí: a)úvodní část protokolu(má obsahovat tyto specifické údaje): a)důvody provedení experimentu a jeho cíl, b)osobní data přímých a nepřímých účastníků experimentu, c)poučení účastníků experimentu podle jejich procesního postavení, b)popisná část protokolu(obvykle obsahuje tyto údaje): a)určení bezprostředního místa provedení experimentu, popis situace a podmínek místa, údaje o provedené rekonstrukci místa, b)popis podmínek, za nichž byl experiment proveden, c)uvedení předmětů použitých v průběhu pokusů, d)podrobný popis každého pokusu s uvedením jeho účastníků, obsahu činností, průběhu pokusů a získání výsledků v časové posloupnosti; c)závěrečná část protokolu:obsahuje údaje o využití dalších dokumentačních prostředků(videozáznam apod.), námitky, návrhy, připomínky a vyjádření účastníků k průběhu a výsledkům experimentu a podpisy všech účastníků;

50)Kriminalistická rekonstrukce:

Pojem, podstata a význam kriminalistické rekonstrukce: v kriminalistické praktické činnosti se setkáváme s potřebou znovuobnovit=rekonstruovat jednotlivé materiální objekty a kriminalisticky relevantní jevy a události, které se odehrály v minulosti a v současné době existují již jen stopy či jiné důkazy jako důsledky zkoumaných jevů či událostí; jelikož rekonstruovaný objekt svými významnými vlastnostmi odpovídá originálu, je možné jej v procesu poznání využít místo originálu→analogie mezi originálem a modelem dovoluje předpokládat, že informace získané v procesu tvorby modelu i zkoumání modelu samotného, analogicky odpovídají objektivní realitě; kriminalistická rekonstrukce je specifická metoda kriminalistické praktické činnosti spočívající v obnovení kriminalisticky relevantních hmotných objektů, situací a skutkových okolností nebo jejich podstatných vlastností na základě údajů a faktů shromážděných ve vyšetřované věci s cílem jejich bezprostředního zkoumání, prověření a získání nových poznatků majících důkazní význam nebo taktickou hodnotu; kriminalistickou rekonstrukci je možno provést: a)s účastí a aktivní pomocí osob, jimž jsou známy kriminalisticky významné znaky rekonstruovaného originálu(na základě jejich výpovědí a ostatních shromážděných materiálů), b)bez účasti osob, jimž jsou známy kriminalisticky významné znaky rekonstruovaného originálu(na základě komplexu všech dosavadních zjištění); Kriminalistickou rekonstrukci lze využít v několika formách: 1.samostatný vyšetřovací úkon=rekonstrukce trestného činu, 2.součást jiných metod kriminalistické praktické činnosti(např. experimentu, rekognice apod.), 3.taktický prostředek při provádění některých operativně pátracích úkonů a opatření(např. zjišťování totožnosti neznámé mrtvoly); Výsledků kriminalistické rekonstrukce může být ve vyšetřování využito jasko: a)důkazního prostředku, b)prostředku prověrky dosud shromážděných důkazů, c)předpokladu aplikace některých vyšetřovacích úkonů, d)pátrací pomůcky, e)taktického prostředku v procesu identifikace, f)prostředku ilustrace, g)předpokladu některých expertizních činností; Rekonstrukci jako úkon je třeba odlišovat od restaurování objektů, které změnily svůj původní vzhled(úprava vzhledu mrtvoly);