Trestproces

příslušným orgánem – pokud byl zrušen jen výrok o náhradě škody

1. sám rozhodne ve věci rozsudkem – ale v tom je omezen:

   1. nesmí obviněného uznat vinným skutkem, pro nějž byl zproštěn obžaloby nebo pro nějž bylo trestní stíhání zastaveno

   2. nesmí obviněného uznat vinným těžším TČ, než jakým byl uznán vinným napadeným rozsudkem

   3. nesmí obviněnému uložit trest odnětí svobody nad 15 až do 25 let nebo na doživotí, pokud mu již nebyl uložen přezkoumávaným rozhodnutím, popř. ve spojení s rozsudkem soudu 1. stupně

1. aniž napadené rozhodnutí zruší, přikáže soudu, o jehož rozhodnutí jde, aby rozhodl o chybějícím výroku nebo doplnil neúplný výrok

Nové projednání a rozhodnutí věci

• orgán, jemuž byla věc přikázána k novému projednání a rozhodnutí, je povinen provést všechny úkony a doplnění, jejichž provedení NS nařídil

• při tomto rozhodování je vázán právním názorem, který vyslovil NS

• zákaz reformationis inpeius, pokud bylo dovolání podáno výlučně ve prospěch obviněného

• pokud byl obviněný v tomto řízení zproštěn obžaloby, nebo bylo stíhání vedené proti němu zastaveno, nebo byl sice uznán vinným, ale odsouzen k mírnějšímu trestu – má za určitých podmínek nárok na náhradu škody

STÍŽNOST PRO PORUŠENÍ ZÁKONA

• oprávněn ji podat je pouze ministr spravedlnosti

• buď jsou zde zásadní a podstatné vady v rozhodnutí či řízení mu předcházejícím, které je třeba napravit / nebo je třeba usměrnit soudní praxi

• kterákoli osoba je oprávněna učinit ministru spravedlnosti podnět

• ministr spravedlnost podává stížnost pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu

• podanou stížnost může ministr spravedlnosti vzít zpět – až do doby, než se NS odebere k závěrečné poradě

• má centralizovaný devolutivní účinek

• podání stížnosti nemá samo o sobě suspenzivní účinek, ale o odkladu nebo přerušení výkonu napadeného rozhodnutí může rozhodnout:

• do podání stížnosti – ministr spravedlnosti

• po podání stížnosti – předseda senátu NS

Předmět

1. proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce (např. o rozsudek, trestní příkaz,

usnesení o zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání…)

1. proti rozhodnutím o řádných opravných prostředcích; u mimořádných to lze jen proti rozhodnutí o obnově řízení

   • nelze ji podat

     • proti rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona (není-li stanoveno jinak)

     • proti jiným rozhodnutím NS

     • proti rozhodnutím, proti kterým již jednou bylo podáno dovolání nebo stížnost pro porušení zákona, pokud o nich NS již rozhodl

     • proti výroku o trestu, pokud nejsou splněny podmínky

Důvody

1. rozhodnutím byl porušen zákon –aplikována nesprávná právní norma nebo nesprávně vyložena

2. rozhodnutí učiněno na podkladě vadného řízení

Řízení u Nejvyššího soudu

• tomuto řízení nepředchází žádné řízení u soudu nižšího stupně

• NS jedná ve veřejném nebo v neveřejném zasedání; rozhoduje v tříčlenných senátech

• pokud je vedle stížnosti na porušení zákona podáno i dovolání, NS je projedná ve společném řízení

• pravidelnou formou projednání stížnosti je veřejné zasedání

• fakultativně může NS rozhodnout v neveřejném zasedání – ale pouze způsobem podle § 268 odst. 1

• důkazy se zpravidla neprovádějí

• princip vázanosti NS podanou stížností pro porušení zákona a jejími důvody (3 výjimky)