3. Aplikované trestní právo

V § 51 TZ pak nalezneme povinnosti a oprávnění probačního úředníka:

• povinnost vykonávat dohled nad pachatelem

• být pachateli nápomocen

• plnit pokyny předsedy senátu směřující k výkonu dohledu a k tomu, aby vedl pachatel řádný život

• informovat předsedu senátu o porušení podmínek dohledu při jejich závažném porušení či porušení opakovaném

• upozornit pachatele na porušování stanovených podmínek z jeho strany a poučit jej o možných důsledcích

• zpracovat nejméně jednou za šest měsíců informační zprávu pro předsedu senátu...

Probační plán dohledu

• dříve probační program, ten je však stále používán v ZSVM jako označení zvláštního druhu výchovného opatření

• souhrn léčebných a výchovných postupů orientovaných na změnu životních postojů odsouzeného a na odstraňování rizikových faktorů v jeho chování

1. Principy restorativní justice. Trest domácího vězení, obecně prospěšné práce. Činnost úředníků Probační a mediační služby.

Principy restorativní justice

Restorativní justice je proces, který chce v maximální míře zapojovat ty, kdo mají na konkrétním TČ podíl, a společně zjišťovat a řešit újmu, potřeby a povinnosti s cílem přivodit ozdravění a dát věci do pořádku, nakolik je to jen možné.

Respekt

• vůči oběti i pachateli

Odpovědnost

• pachatel je zodpovědný za způsobenou újmu a restorativní proces posiluje jeho motivaci k obnově narušených vztahů

Dialog

• programy a techniky restorativní justice jsou založeny na různých formách dialogu mezi stranami konfliktu, mezi obětí, pachatelem a dalšími osobami

Participace

• aktivní zapojení všech účastníků, jejich blízkých a zástupců

Vyváženost

• restorativní justice hledá znovunalezení rovnováhy v komunitě, vyvažuje zájmy zúčastněných a hledá řešení přijatelné pro všechny strany

Dobrovolnost

• participace je založena na dobrovolnosti, žádný účastník nesmí být k účasti nucen

Pospolitost

• zapojení členů komunity, kde pachatel i oběť žijí

• nevnímá událost TČ jako oddělený izolovaný akt

Restorativní justice není pro pachatele snadnější cestou v porovnání s tradiční justicí. Naopak, pachatel je vždy přímo konfrontován s následky svého činu, v mnoha případech osobním setkáním s obětí, je odpovědný a má závazky za odstranění způsobené újmy na morální i materiální úrovni.

Cíl restorativní justice

• dát klíčová rozhodnutí do rukou těm, kterých se TČ bezprostředně týká

• přispět k léčivému a ozdravnému procesu v rámci naplňování trestní spravedlnosti a podpořit transformativní charakter naplňování trestní spravedlnosti

• snížit pravděpodobnost další trestné činnosti

Trest domácího vězení

• byl zaveden do českého právního řádu až s TZ z r. 2010 (důvod v § 60 a násl.)

• měl by být především alternativou k nepodmíněnému TOS, druhý nepřísnější trest

• soud může uložit trest domácího vězení až na 2 léta, odsuzuje-li pachatele přečinu, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele lze mít důvodně za to, že postačí uložení tohoto trestu, a to, popřípadě i vedle jiného trestu a pachatel dá zároveň písemný slib, že se ve stanovené době bude zdržovat v obydlí na určené adrese a při výkonu kontroly poskytne veškerou potřebnou součinnost

• trest DV tak spočívá v povinnosti odsouzeného zdržovat se po dobu výkonu trestu v určeném obydlí nebo jeho čísti v soudem stanoveném časovém období, nebrání-li mu v tom důležité důvody, zejména výkon zaměstnání nebo povolání nebo poskytnutí zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení v důsledku jeho onemocnění nebo úrazu

• soud může odsouzenému povolit navštěvování pravidelných bohoslužeb nebo náboženských shromáždění i ve dnech pracovního klidu a pracovního volna

• doba, po kterou se musí odsouzený zdržovat v obydlí, je zcela na rozhodnutí soudu, ten však musí přihlédnout zejména k pracovní době a k času potřebnému k cestě do zaměstnání, k péči o nezletilé děti, k vyřizování osobních a rodinných záležitostí

• jestliže odsouzený řádně nevykonává trest DV (vyhýbá se nástupu výkonu trestu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu DV, jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně nevykonává ve stanovené době uložený trest), může soud přeměnit, a to i během doby stanovené pro jeho výkon, trest domácího vězení nebo jeho zbytek v TOS a rozhodnout zároveň o způsobu jeho výkonu

• přitom každý i jen započatý jeden den nevykonaného trestu DV se počítá zajeden den odnětí svobody

• dle ustanovení § 57a trestního zákoníku bylo možno přeměnit odsouzenému zbytek trestu odnětí svobody v trest domácího vězení, jestliže ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život. Ustanovení § 57a se však s účinností od 1.1.2022 zrušilo

• kontrolu provádí probační úředník formou namátkových kontrol v místě výkonu trestu, a to v době, kdy se má odsouzený podle podmínek trestu v určeném obydlí zdržovat, 18. 6. 2024 spustila Probační a mediační služba elektronický monitorovací systém v ověřovacím provozu

• před tím 3 roky (2018-2021)

• namátkové kontroly mohou být doplňovány konzultacemi odsouzeného či propuštěného s probačním úředníkem na středisku Probační a mediační služby