3. Aplikované trestní právo

Článek 6 mezinárodní Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod:

1. Právo na spravedlivý proces: Každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být vyloučeny buď po dobu celého nebo části procesu v zájmu mravnosti, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti, nebo když to vyžadují zájmy nezletilých nebo ochrana soukromého života účastníků anebo, v rozsahu považovaném soudem za zcela nezbytný, pokud by, vzhledem ke zvláštním okolnostem, veřejnost řízení mohla být na újmu zájmům spravedlnosti.

2. Presumpce neviny: Každý, kdo je obviněn z trestného činu, se považuje za nevinného, dokud jeho vina nebyla prokázána zákonným způsobem.

3. Každý, kdo je obviněn z trestného činu, má tato minimální práva:

   1. být neprodleně a v jazyce, jemuž rozumí, podrobně seznámen s povahou a důvodem obvinění proti němu;

   2. mít přiměřený čas a možnosti k přípravě své obhajoby;

   3. obhajovat se osobně nebo za pomoci obhájce podle vlastního výběru nebo, pokud nemá prostředky na zaplacení obhájce, aby mu byl poskytnut bezplatně, jestliže to zájmy spravedlnosti vyžadují;

   4. vyslýchat nebo dát vyslýchat svědky proti sobě a dosáhnout předvolání a výslech svědků ve svůj prospěch za stejných podmínek, jako svědků proti sobě (kontradiktornost)

   5. mít bezplatnou pomoc tlumočníka, jestliže nerozumí jazyku používanému před soudem nebo tímto jazykem nemluví.

Ústavní limity trestního řízení

• zásadním způsobem ovlivňují dokazování

• během dokazování dochází ke střetu mezi soukromým zájmem a zájmem státu

• tradiční záruky těchto zásahů obsahuje Vyhláška Ministerstva zahraničních věcí č. 120/1976 Sb., o Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb., o přijetí Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (Pakt a Úmluva)

  • každý má právo na svobodu a osobní bezpečnost

  • nikdo nesmí být zbaven svobody, kromě případů, kdy se tak stane v souladu s řízením stanoveným zákonem (LZPS čl. 8 odst. 2) – zatčení, předvedení

  • povinnost seznámit zatčeného s důvody zatčení

  • v jazyce, kterému rozumí

  • rychlost řízení

  • nedotknutelnost obydlí

  • listovní tajemství, tajemství jiných písemností a záznamů, včetně tajemství zpráv podávaných telefonem – průlomy v TŘ § 86 - § 87c otevření zásilek a § 88, § 88a odposlech a záznam telekomunikačního provozu

1. Trest odnětí svobody. Jeho funkce, trvání, způsob výkonu. Výjimečný trest.