3. Aplikované trestní právo

Účinky souběhu

• účinky v TPH i v TPP

• TZ obsahuje několik sk. podstat, jejichž znakem je souběh TČ (např. obecné ohrožení podle § 272 odst. 2 písm. b) – pachatel spáchal TČ „opětovně v krátké době“), zde je souběh TČ podmínkou trestní odpovědnosti

• souběh je obecně přitěžující okolností podle § 42 písm. n)

• podle TPH bereme pachatele k trestní odpovědnosti za všechny sbíhající se TČ, ukládá se pak buďto úhrnný (v rámci jednoho řízení) nebo souhrnný trest (v rámci vícero řízení, k tomuto dále budoucí kapitola o sankcionování dospělých) dle § 43 TŘ; za pokračování v TČ se pak ukládá tzv. společný trest

• souhrnný trest přichází v úvahu jenom u více činného souběhu

• při jednočinném souběhu posuzujeme zánik trestnosti samostatně u každého činu

• jednočinný souběh podle dřívějšího a nynějšího TZ je vyloučen, vícečinný však není

V trestním řízení platí, že o sbíhajících se TČ má být vedeno tzv. společné řízení – při jednočinném souběhu je nutné jediné, u více činného souběhu však může být některý TČ, resp. skutek, vyloučen ze společného řízení.

§ 43 Úhrnný a souhrnný trest

Odsuzuje-li soud pachatele za dva nebo více trestných činů, uloží mu úhrnný trest podle toho ustanovení, které se vztahuje na trestný čin z nich nejpřísněji trestný; jde-li o vícečinný souběh většího počtu trestných činů, může soud pachateli uložit trest odnětí svobody v rámci trestní sazby, jejíž horní hranice se zvyšuje o jednu třetinu; horní hranice trestní sazby odnětí svobody však nesmí ani po tomto zvýšení převyšovat dvacet let a při ukládání výjimečného trestu odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let nesmí převyšovat třicet let.

Vedle trestu přípustného podle takového ustanovení lze v rámci úhrnného trestu uložit i jiný druh trestu, jestliže jeho uložení by bylo odůvodněno některým ze souzených trestných činů. Jsou-li dolní hranice trestních sazeb odnětí svobody různé, je dolní hranicí úhrnného trestu nejvyšší z nich. Stanoví-li trestní zákon za některý z takových trestných činů pouze trest odnětí svobody, může být úhrnným trestem jen trest odnětí svobody jako trest samostatný.

Úhrnný trest

• u více činného souběhu

• tresty se za jednotlivé TČ nesčítají, ale ukládá se pouze jeden trest, a to za nejpřísněji postižitelný TČ

Souhrnný trest

• u více činného souběhu

• po uložení úhrnného trestu vyjde najevo, že pachatel spáchal další tr. čin, úhrnný trest se pak zruší a uloží se souhrnný

Pojem skutku, jednota skutku, totožnost skutku

• jednota skutku – hmotněprávní, totožnost skutku – procesněprávní

• TZ ani TŘ pojem skutku neidentifikují, definice je ponechána teorii a praxi

• skutek = všechny projevy vůle pachatele navenek, které jsou v příčinné souvislosti s následkem významným z hlediska TP, pokud jsou zahrnuty zaviněním

• určitá událost ve vnějším světě záležející v jednání člověka, která může mít znaky jednoho TČ, dvou i více TČ (jednočinný souběh), anebo nemusí vykazovat znaky žádného TČ

• každý TČ je zároveň skutkem, ne každý skutek je však TČ