3. Aplikované trestní právo

1. OČTŘ,

2. pomocné osoby OČTŘ = zapisovatel (§ 27 TŘ), vyšší soudní úředník (§ 27a TŘ), probační úředník (§ 27b TŘ), asistent soudce NS (§ 27c TŘ), asistent SZ (§ 32a TŘ), tlumočník (§ 28 TŘ), justiční čekatel, právní čekatel, soudní tajemník, soudní vykonavatel, konzultant

3. osoba, proti níž se trestní řízení vede,

4. obhájce, vystupuje-li v řízení vlastním jménem,

5. zúčastněná osoba,

6. poškozený,

7. zmocněnec,

8. osoby s tzv. samostatnými obhajovacími právy,

9. svědci, znalci a tlumočníci, pokud uplatňují své nároky,

10. subjekty trestního řízenou jsou podle ZSVM také OSPOD a PMS (§ 36 a § 40 ZSVM).

Strany trestního řízení

• podle TŘ (§ 12 odst. 6) je stranou ten, proti němuž se vede trestní řízení, zúčastněná osoba, a poškozený a v řízení před soudem též SZ a společenský zástupce

• stranami jsou ty subjekty trestního řízení, které mohou podle zákona „před soudem“ uplatňovat nebo podporovat obžalobu anebo proti obžalobě sebe nebo obviněného obhajovat

• stranami tedy jsou:

1. ten, proti němuž se trestní řízení vede

2. poškozený

3. zúčastněná osoba

4. státní zástupce

• stejné postavení jako strana má i osoba, na jejíž návrh nebo žádost se řízení vede (např. ředitel věznice, který podá návrh na podmínečné propuštění osoby z TOS) nebo, která podala opravný prostředek (dle § 12 odst. 6 TŘ) – nejsou však stranou jako takovou! – stojí vždy na nějaké straně (buď obhajoby nebo obžaloby)

1. Jaké je základní schéma jednotlivých důkazních prostředků obsažených v § 89–118 TŘ.

Hlava V. Dokazování

§ 89

(1) V trestním stíhání je v nezbytném rozsahu třeba dokazovat zejména:

1. zda se stal skutek, v němž je spatřován trestný čin,

2. zda tento skutek spáchal obviněný, případně z jakých pohnutek,

3. podstatné okolnosti mající vliv na posouzení povahy a závažnosti činu,

4. podstatné okolnosti k posouzení osobních, rodinných, majetkových a jiných poměrů obviněného,

5. podstatné okolnosti umožňující stanovení následku, výše škody způsobené trestným činem a bezdůvodného obohacení,

6. okolnosti, které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její spáchání.

(2) Za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména výpovědi obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důležité pro trestní řízení a ohledání. Každá ze stran může důkaz vyhledat, předložit nebo jeho provedení navrhnout. Skutečnost, že důkaz nevyhledal nebo nevyžádal orgán činný v trestním řízení, není důvodem k odmítnutí takového důkazu.

(3) Důkaz získaný nezákonným donucením nebo hrozbou takového donucení nesmí být použit v řízení s výjimkou případu, kdy se použije jako důkaz proti osobě, která takového donucení nebo hrozby donucení použila.

Výpověď obviněného

• ne každé vyjádření pocházející od obviněného má povahu důkazu použitelného v TŘ

• smyslem výslechu obviněného je zjistit jeho stanovisko k vlastnímu předmětu obvinění, případně získat další informace, které mohou přispět k objasnění skutku

• výslech obviněného je jednak jedním z důkazních prostředků, a jednak i prostředkem obhajoby obviněného ve vztahu ke sdělení obvinění

• judikatura: vylíčení skutku před znalci není ani listinným důkazem

• za výpověď obviněného je možné označit pouze výpověď, kterou učinil po zahájení trestního stíhání, po poučení o svých právech a v průběhu výslechu před některým z OČTŘ

• způsobilost být obviněným a právo vypovídat = není v trestním řízení nijak omezena TŘ – tato způsobilost není vázána na způsobilost být pachatelem TČ – proto může vypovídat i osoba nesvéprávná – obviněný však není povinen, na rozdíl od svědka, vypovídat, a dokonce nemá ani povinnost uvádět pouze pravdivé skutečnosti

• doznáním obviněného v procesním smyslu je pouze prohlášení viny na podkladě sděleného obvinění a v jeho v rámci při výslechu OČTŘ způsobem, který stanoví TŘ

• přítomnost obviněného se zajišťuje jeho předvoláním nebo předvedením (§ 90)