3. Aplikované trestní právo

Průběh provádění důkazu výslechem obviněného je tvořen 3 částmi:

1. úvodní část

   • OČTŘ jsou povinny: zjistit osobní data obviněného, objasnit mu podstatu obvinění a poučit ho o jeho právech (obhájce, žádosti a opravné prostředky, dohoda o vině a trestu atd.) a povinnostech (strpět úkony zjištění totožnosti, strpět zadržení, podrobit se prohlídce těla, odběru krve atd.)

2. vlastní výslech

   • obviněnému musí být při výslechu dána možnost se k obvinění podrobně vyjádřit (zeslabovat a vyvracet důkazy)

   • obviněný nesmí být žádným způsobem donucován k výpovědi nebo k doznání (zakázán je veškerý psychický a fyzický nátlak)

   • pokud je více obviněných musejí být vyslýcháni odděleně

   • vlastní výslech má následně tyto 2 části:

     1. monologovou část – obviněnému musí být nejprve umožněno, aby sám souvisle vypovídal o skutečnostech, které jsou předmětem obvinění

     2. dialogovou část – ta umožňuje vyslýchajícímu doplnit verzi obviněného

   • jsou zde zjišťovány skutečnosti, o kterých se obviněný nezmínil, a jednak jsou zde odstraňovány nejasnosti či rozpory v údajích, které uvedl

   • smyslem dialogu je také prověřit pravdivost a věrohodnost výpovědi obviněného

   • je zde však zakázáno klást kapciozní (předstírající nepravdivou nebo klamavou skutečnost – svádí k tomu vypovědět to, co chce vyslýchající slyšet) a sugestivní (naznačující obviněnému, jak má odpovědět) otázky

3. závěrečná část

   • výpověď obviněného se zapíše do protokolu, a to, pokud možno v přímé řeči a doslova

   • následně je protokol předložen obviněnému k přečtení (pokud o to požádá musí mu být přečten)

   • obviněný má poté právo žádat, aby byl protokol doplněn nebo aby v něm byly provedeny opravy v souladu s jeho výpovědí

   • poté jej obviněný podepíše, a to na každé straně protokolu

   • pokud nebyl protokol napsán zapisovatelem je třeba k jeho čtení přizvat nezúčastněnou osobu

   • námitky obviněného musí být do protokolu zapsány

Zajistit, aby obsah výpovědi byl skutečně v souladu s tím, co obviněný vypovědět chtěl, a vyloučit ovlivňování jeho výpovědi mají:

1. Zákaz jakéhokoli donucování obviněného k výpovědi a doznání a povinnost šetřit při výslechu jeho osobnosti (§ 92 odst. 1, § 51 odst. 1 ZSVM)

   • výpověď je jeho procesní právo, nikoli povinnost

   • nesmí být k výpovědi žádným způsobem donucován

   • zákaz, aby obviněný napsal určitý počet slov, je-li třeba zjistit rukopis

   • právo obviněného neposkytovat důkazy svědčící v jeho neprospěch

   • lživá výpověď obviněného není TŘ křivé výpovědi podle § 346

2. Zákaz otázek kapciózních a sugestivních (§ 92 odst. 4)

   • kapciozní – předstírající nepravdivou nebo klamavou skutečnost – svádí k tomu vypovědět to, co chce vyslýchající slyšet

   • sugestivní – obsahují odpověď, kterou si tazatel přeje slyšet – obviněnému, jak má odpovědět

3. Pravidlo, že spoluobvinění se vyslýchají odděleně (§ 91 odst. 2)

4. Je-li toho třeba ke zjištění pravosti rukopisu, může být obviněný vyzván, aby napsal potřebný počet slov, nesmí k tomu být však donucován. Vždy je povinen strpět úkony potřebné k tomu, aby byla zjištěna jeho totožnost (§ 93 odst. 3).