M04 Technologie provádění betonových a železobetonových konstrukcí

Z  betonu  lze  vytvořit  konstrukce  libovolného  tvaru,  které  jsou  trvanlivé  a 
nevyžadují údržbu. Nevýhodou betonu je, že má velkou objemovou hmotnost, 
špatně  se  opracovává,  má  velkou  zvukovou  a  tepelnou  vodivost,  vykazuje 
objemové  změny  a  jeho  vlastnosti  kolísají.  Výsledné  vlastnosti  betonu 
ovlivňuje řada  činitelů. Nejsou to jenom vlastnosti  jednotlivých složek betonu 
(cement,  kamenivo,  voda,  přísady)  a  jejich  poměrné  zastoupení,  ale  i 
technologické  postupy  (míchání,  doprava  a  ukládání,  ošetřování)  a  podmínky 
tvrdnutí (teplota, vlhkost). Prostý beton je křehký materiál. Při větším protažení 
než  ε  =  0,1  .10

-3 při prostém tahu a  ε  = 0,3 .10-3  při tahu ohybem  se poruší 

trhlinkami.  

Vyztužením  prostého  betonu  vznikne  železobeton,  materiál  s novými 
vlastnostmi,  který  je  vhodný  také  pro  tažené  i  ohýbané  prvky. 
V železobetonové konstrukci spolupůsobí  beton s ocelí. Toto spolupůsobení  je 
výhodné,  protože  oba  materiály  mají  dobrou  soudržnost,  stejný  součinitel 
teplotní  roztažnosti  a  beton  chrání  ocel  proti  korozi  krycí  vrstvou.  Tím  je 
zaručena  trvanlivost  železobetonových  konstrukcí  a  jejich  dobrá  odolnost  při 
požáru.  Železobetonové  konstrukce  dimenzujeme  tak,  aby  ve  výztuži  bylo 
napětí v rozmezí od 120 MPa do 250 MPa. (Při protažení výztuže ε = 0,3.10

-3, 

odpovídající  protažení  betonu  bez  porušení,  vznikne  v oceli  napětí  63  MPa). 
Při  protažení  výztuže,  které  odpovídá  napětí  od  120  MPa  do  250  MPa, 
vzniknou  v betonu,  který  obaluje  výztužné  pruty,  úzké  trhlinky  šířky  0,2  až 
0,3 mm.  Tyto  trhlinky  nejsou  okem  viditelné  a  neohrožují  trvanlivost 
železobetonové  konstrukce.  Kdybychom  připustili  větší  protažení  výztuže, 
vznikly by v betonu širší trhlinky a výztuž by pak byla ohrožena korozí.