M04 Technologie provádění betonových a železobetonových konstrukcí
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Reakce cementu s vodou probíhá dlouhodobě. Výsledkem této reakce je
zatvrdlý cement (cementový kámen). Struktura zatvrdlého cementu je slepenec
nezhydratovaných částí cementových zrn a množství krystalických
hydratačních produktů různých tvarů velikosti od 15 do 50 nm.
Po 28 dnech při normálních podmínkách tvrdnutí dosahuje pevnost
portlandských cementů 25 až 40 % konečných pevností. Při tuhnutí a tvrdnutí
cementu se také uvolňuje teplo. Informace o množství tohoto tepla a o průběhu
jeho uvolňování jsou důležité při betonování staveb s velkými objemy
tvrdnoucího betonu, u nichž různá teplota ochlazovaného povrchu a jádra
betonového bloku může vyvodit vnitřní tahová napětí, která mohou beton
poškodit. Produkty hydratace cementu nejsou z dlouhodobého hlediska zcela
stabilní a podléhají korozi (karbonataci, alkáliovému a síranovému rozpínání).
Je-li teplota prostředí nižší než 5 °C, klesne podstatně rychlost hydratace a
proces tvrdnutí se zastaví. Klesne-li teplota pod 0 °C, voda v ČB zmrzne a
vzniklý led nakypří nezatvrdlý beton. Beton je pak poškozený trhlinkami. Proto
musí mít beton minimální pevnost 20 MPa, než je vystaven mrazu. Teplota
prostředí proces hydratace urychluje.
2.1.1.5
Přísady a příměsi
Přísady a příměsi svým chemickým nebo fyzikálním účinkem upravují některé
vlastnosti ČB a betonu. Působení přísad je spojeno převážně s reakcemi na
rozhraní pevné fáze a vody. Obvykle se dávkují do 5 % z hmotnosti cementu.