Chemie_-_vypracovane_otazky

1. Karbonatace betonu, podmínky

• tvrdnutí vápna, reakce hydroxidu vápenatého s oxidem uhličitým, je řízen difúzí CO2, kde jsou póry zaplněny vodou, tam bude karbonatace probíhat pomaleji, ovlivňuje ji teplota

1. Kinetika radioaktivní přeměny

• Rychlost přeměny charakterizuje poločas rozpadu t1/2 = doba, za kterou se přemění právě polovina přítomných jader

• Po proběhnutí deseti poločasů přeměny se prvek považuje za neaktivní

• Aktivita A = počet rozpadů za 1 sekundu

1. Koroze betonu prvního druhu

• Vyznačuje se vyluhováním a rozpuštěním Ca(OH)2

• Rozpustnost je ovlivněna přítomností jiných iontů v roztoku, kdy soli jeho rozpustnost zvyšují – snížení hodnoty pH pórového roztoku

• Rychlost vyluhování závisí na množství kapilárních póru a velikosti

• Zjišťuje se přímo na konstrukci působením fenolftaleinu (mění zbarvení) pří pH 9,5 fialový

1. Koroze betonu druhého druhu

• je způsobena výměnnými reakcemi

• výsledkem jsou rozpustné nebo nerozpustné sloučeniny, které nemají vazebné vlastnosti

1. Koroze betonu třetího druhu

• Porušování betonu vlivem tvorby objemných sloučenin způsobeny sírany – sádrová koroze:

• Tlak sádrovce je spojen s růstem objemu o 17%

• Za vhodných podmínek může dojít ke krystalizaci

• Sádrovec reaguje s alumináty – objem je větší než původní látky – poškození betonu

1. Látkové množství, Avogadrova konstanta

• Látkové množství udává počet částic přítomných v daném množství látky

• Jednotka 1 mol

• 1 mol je tolik částic, kolik atomů obsahuje 12g uhlíku 612C

• Avogardova konstanta 6.022*10 -23 mol-1, charakterizuje počet částic v jednom molu látky

1. Náporová voda, agresivní složky a jejich účinky na beton

• přichází do styku s hotovou stavební konstrukcí

• jejich korozivní působení závisí na typu a koncentraci organických látek, teplotě, způsobu kontaktu, ..

• Druhy:

vody s nízkým obsahem miner. látek (hladové)

kyselé vody

vody obsahující agresivní oxid uhličitý

síranové vody

vody obsahující sulfan

vody s vyšší koncentrací hořčíku

1. Neutralizace

• chemická reakce kyseliny se zásadou za vzniku vody a soli.

• Př: HCl + KOH <-> H2O + KCl

1. Odolnost skla

• Sklo odolává koroznímu působení ovzduší, vody a roztoků i chemikálií.

• Neutrální a kyselé roztoky vyluhují z povrchu skla alkálie. Odolnost vůči vodě je větší, čím je nižší obsah alkalických oxidů a vyšší obsah SiO2.

• Vůči alkalickým oxidům je nejlepší odolné křemenné sklo a s obsahem ZrO2.

• Zlepšení chemické odolnosti skla povrchovými úpravami.

1. Oxid křemičitý, struktura, chemické vlastnosti, použití, modifikační přechody, odrůdy křemene

• Oxid křemičitý je velmi odolný vůči kyselinám, s výjimkou kyseliny fluorovodíkové, se kterou reaguje takto: SiO2 + 4 HF → SiF4 + 2 H2O

• Horké koncentrované alkalické hydroxidy jej pomalu rozpouštějí za vzniku alkalických křemičitanů, v taveninách je tento proces podstatně rychlejší.

• Za zvýšené teploty (nad 1000 °C) reaguje i s vodíkem a uhlíkem. S fluorem reaguje za vzniku fluoridu křemičitého a kyslíku.

• Reakce s oxidy kovů a polokovů jsou velmi významné ve sklářském a keramickém průmyslu

• Odrůdy křemene – tyst, růženín, citrín, záhněda, křišťál

• Modifikace - převážně se skládají z tetraedrů SiO4, které jsou propojeny přes vrchol. V termodynamicky nejstabilnější formě (za laboratorní teploty) - α-křemenu - tvoří tyto tetraedry vzájemně spojené šroubovice.