Stavební chemie

4*2H2O - chemosádrovec 

- je nutno zjistit, zda produkt neobsahuje látky, které by při jeho využití poškodily okolní stavební 
materiál, či životní prostředí. 
Energosádrovec CaSO

4*2H2O, je produkt vznikající při odsiřování kouřových plynů v elektrárnách a 

teplárnách. Nejčastější = tzv. mokrá vápencová vypírka = spaliny s obsahem SO

2 po odloučení popílku 

vedou do absorbéru -> několikastupňová sprcha, rozstřikující vápencovou suspenzi. Síra se při spalování 
oxiduje a tvoří oxid siřičitý. 
- využívá se z části pro výrobu sádry na sádrokartonové desky, jako regulátor tuhnutí cementu 
 
OSTATNÍ ODPADY 
Škvára jsou zpevněné, spečené, ale neroztavené zbytky po spalování uhlí v roštových kotlích. Obsahuje 
anorganické nespalitelné látky a různé množství organických nespálených podílů.  
- využívá se na posypy a do lehkých betonů (musí splňovat určitá kritéria - obsah spalitelných látek, 
obsah síry, obsah volného CaO a MgO) 
- doporučuje se nechat škváru odležet co nejdéle na povětrnosti, aby se zamezily příčiny objemové 
nestálosti škváry. 
Karbidové vápno je v podstatě hydroxid vápenatý, který vzniká jako vedlejší produkt při výrobě 
acetylenu z karbidu vápníku: 
- neobsahuje popeloviny, ani nedopal, je však nutno jej nechat odležet, aby se z něj uvolnil zápach 
- používá se do malt pro zdění a omítky 
 
VZDUŠNÉ MALTOVINY - po smísení s vodou tuhnou a tvrdnou pouze na vzduchu. Ve vlhkém či 
vodním uložení se jejich pevnost snižuje a často se úplně rozpadnou. Patří sem vzdušné vápno, sádra, 
hořečnatá maltovina. 
 
SÁDRA je historické pojivo, nalezeno ve zbytcích staveb datovaných několik tisíc let př.n.l. 
- mezi sádrová pojiva patří:  - rychletuhnoucí sádra - 
 

- pomalutuhnoucí sádra - 

- anhydritová pojiva - na bázi CaSO4 

- směsné sádrové maltoviny 

Rychletuhnoucí sádra se vyrábí tepelným rozkladem sádrovce, jehož chem. podstatou je síran vápenatý 
dihydrát - CaSO

4*2H2O. 

- zahřátí sádrovce na 115 až 125°C za mírného přetlaku -> vzniká α-sádra 
- voda se z krystalové mřížky uvolňuje v kapalné formě a nezpůsobuje poruchy mřížky sádry. 
- sádra se vyrábí za normálního tlaku tepelným rozkladem při 100 až 160°C -> vzniká β-sádra - voda se z krystalové mřížky uvolňuje v plynné fázi a způsobuje poruchy mřížky sádry.