Stavební chemie

vzniku hydratovaných křemičitanů vápenatých, převážně amorfních. 
- složení reakčních produktů je závislé na typu pucolánového materiálu a na podmínkách průběhu reakce 
s hydroxidem vápenatým. 
- neobsahují žádné nebo malé množství oxidu vápenatého. Tím se liší od hydraulických příměsí (struska). 
 
PORTLANDSKÝ CEMENT je práškové hydraulické pojivo, tvořené jemně mletým křemičitanovým 
slínkem a zpomalovačem tuhnutí. Po smíchání s vodou tuhne a následně tvrdne za vzniku velmi pevné 
hmoty, která je stálá na vzduchu i pod vodou. Je pojivem betonu. 
- výhoda: vysoká pevnost v tlaku 
- nevýhoda: malá pevnost v tahu za ohybu a malá odolnost vůči agresivním látkám 
Suroviny pro výrobu cementu jsou vápence s obsahem jílů. Využívají se jíly, slíny, břidlice atd. Jako 
korekční složky pro doladění složení - bauxit, odpady z hutnictví a křemenný písek. Poměr složek: 
CaO, SiO2, Al2O3 a Fe2O3 v surovinové směsi musí být takový -> veškerý přítomný oxid vápenatý 

zreagoval na sloučeniny schopné hydraulického tvrdnutí, tzv. slínkové minerály. 
- výroba portl. cementu spočívá v přípravě surovinové směsi, jejím výpalu na slínek, chlazení a odležení 
slínku a mletí slínku s regulátorem tuhnutí, u směsných cementů s příměsemi. 
- podle způsobu přípravy surovinové moučky se vyrábí mokrým nebo suchým způsobem. 
Mokrý způsob - suroviny se zpracují za mokra a vypalují se v podobě kalu, tento způsob je energeticky 
náročný, protože vodu je nutno odpařit -> vysoká měrná spotřeba tepla 
Suchý způsob - suroviny se melou za sucha a zpracovávají v podobě prášku nebo zavlhlé směsi. Při tomto 
způsobu je měrná spotřeba tepla nižší. Suchý způsob používají všechny cementárny (je nejčastější). 
Postup při výrobě:   1) těžba surovin (vápence, jíly) 
 

2) příprava surovinové směsi + korekční složky 

3) pálení suroviny na 1470°C (výroba slínku) 

4) chlazení a odležení slínku 

5) mletí slínku (se sádrovcem - portlandský, s dalšími složkami - směsné cementy)