Stavební chemie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Tuhnutí a tvrdnutí rychletuhnoucí sádry probíhá prostřednictvím roztoku. Půlhydrátová sádra se
rozpouští ve vodě -> vznik nasyceného roztoku (je přesycený vzhledem k produktu hydratace), takže
začne okamžitě krystalizovat.
- počátek tuhnutí 4-7 minut, doba tuhnutí 6-20 minut, rychlost reakce lze zpomalit přísadami např.
kaseinem, klihem, organ. kyselinami, cukrem, mlékem. Naopak NaCl nebo KOH reakci zrychlí.
- mechanické vlastnosti sádry jsou závislé na obsahu volné vody v pórech -> s rostoucím obsahem volné
vody v pórech se snižuje pevnost sádry.
Pomalutuhnoucí sádra se vyrábí pálením sádrovce na teplotu nad 800°C. Je směsí CaSO
4 (75-85%),
CaO (2-4%) a CaSO4*½H2O (8-15%). Při tuhnutí a tvrdnutí probíhají reakce:
1) hydratace oxidu vápenatého
2) hydratace anhydritu vlivem uvolněného reakčního tepla
3) karbonatace vzniklého hydroxidu vápenatého
- počátek tuhnutí je za 2-5 hodin od začátku mísení s vodou, doba tuhnutí je 4-6 hodin.
Anhydritová pojiva - z přírodního anhydritu nebo výpalem ze sádrovce. Anhydrit reaguje s vodou velmi
pomalu -> přidání tzv. budičů hydratačních reakcí.
- používá se síran sodný Na2SO4, síran draselný K2SO4, oxid vápenatý CaO, nebo směs CaO + MgO,
směs síranu zinečnatého a draselného ZnSO
4 + K2SO4
- sádra se používá na výrobu sádrokartonových desek, vnitřní omítky, štuky, uchycení elektroinstalací.
- anhydritová pojiva - výroba samonivelačních podlah, vnitřní omítky, tepelně izolační výrobky.
- v minulosti - používání směsné sádroviny za účelem zvýšení pevnosti a odolnosti sádrových pojiv.
HOŘEČNATÁ MALTOVINA - koncem 19. století ji vyvinul Sorel. Směs je tvořena: oxid hořečnatý MgO, roztok chloridu MgCl2,
někdy síranu hořečnatý MgSO
4.
- tuhne a posléze tvrdne na velmi pevnou hmotu, pojme velký objem plniva
- reakce vytváření pevné struktury závisí na poměru složek
- čím větší koncentrace MgCl2, tím pomaleji tuhne a má vyšší pevnost.
- nevýhoda = nestálost ve vlhkém prostředí, malá odolnost vůči chemikáliím -> pro zvýšení odolnosti se
pojivo hydrofobizuje přísadami a hotový výrobek se ošetřuje hydrofobními přípravky.
- používá se k výrobě vysokopevnostních a tep. izol. podlah, dříve dekorativní omítky, základy pod stroje
VZDUŠNÉ VÁPNO - vápno patří mezi nejstarší stavební pojiva, vápenná pojiva ve stavebních
památkách Starého Řecka a Říma, Egypta, Číny atd. Vápno se používalo v průběhu celého našeho
letopočtu, i v současnosti je jedním z hlavních pojiv.
- vápno = oxid vápenatý CaO, o různé čistotě, také znám pod pojmem pálené vápno
Suroviny pro výrobu vzdušného vápna - kvalitní vápence (co nejčistší)
- vápenec CaCO3 (ve formě kalcitu nebo aragonitu) - hlavní přísady ve vápenci - SiO2, Al2O3, Fe2O3
v podobě křemene. Sloučeniny železa ovlivňují zbarvení vápna (šedé nebo hnědé). U vápenců s větším
obsahem MgO se jedná o dolomitické vápence.
Při výrobě páleného vápna jde o tepelný rozklad CaCO