Stavební chemie

2SiO3 nebo draselného K2SiO3 

- vyrábí se tavením SiO2 s Na2CO3 nebo K2CO3 při 1400°C a následným rozpouštěním v autoklávu. 
- je silně zásadité, používá se ve stavebnictví ke zvýšení požární odolnosti dřevěných konstrukcí, 
injektáže při sanaci zavlhlého zdiva, silikátové barvy (povrchové úpravy fasád). 
 
Chemická odolnost skla - závisí na jeho složení. 
- odolává koroznímu působení ovzduší, vody a vodných roztoků i chemikálií 
- působí-li na sklo vzdušná vlhkost, produkty z povrchu skla se neodstraňují. Silně alkalické produkty -> 
napadají povrch skla, kde se po delší době vytváří bílý povlak (skleníky, lázně). 
- odolnost skla vůči vodě je tím větší, čím je nižší obsah alkalických oxidů a vyšší obsah SiO2 
- zlepšení chem. odolnosti dosáhneme výměnou alkalických oxidů za B2O3 
- vůči alkalickým oxidům je nejodolnější sklo křemenné a sklo s obsahem ZrO2 
- pro některé účely se chem. odolnosti dosahuje povrchovými úpravami - dealkalizace, hydrofobizace 
 
SILANY = sloučeniny křemíku s vodíkem 
- obecný vzorec SinH2n+2 
- jsou extrémně reaktivní, bezbarvé plyny/kapaliny, jejich reaktivita vyplývá z toho, že vazba Si-Si je 
velmi slabá a snadno se štěpí, např. vodou. 
- náhradou vodíku v molekule organickými radikály, hydroxyskupinou, halogenidy apod. vznikají 
deriváty silanů, např. trialkylsilanol (R

3SiOH), bromsilan (SiH3Br) aj. 

- náhradou vodíku v hydroxyskupině alkalickým kovem vznikají silanoláty - např. metylsilanolát sodný je 
látka, ve stavebnictví k hydrofobizaci omítek a k sanaci zavlhlého zdiva. Reaguje se vzdušnou vlhkostí a 
CO2 za vzniku hydrofobní látky. Jako vnitřně hydrofobní přísady do omítek se používají také estery 

kyseliny polykřemičité. 
 
SUROVINY PRIMÁRNÍ - tři skupiny: křemičitany a hlinitokřemičitany, uhličitany, sírany. 
Křemen, křemičitany a hlinitokřemičitany Oxid křemičitý SiO