Stavební chemie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
- suché - obsah plynu větší jak 85%
- Pěny se připravují probubláváním kapalin plynem, šleháním, třepáním. Nejsou stálé - přepážky mezi
bublinami jsou velmi tenké. Nejstabilnější pěny lze připravit pomocí pěnotvorných činidel. Fyzikálními
nebo chemickými metodami lze provést odpěnění.
EMULZE je disperzní soustava dvou vzájemně nemísitelných kapalin, z nichž jedna je ve formě malých
kapiček rozptýlena ve druhé (např. voda v oleji nebo naopak olej ve vodě)
- připravují se intenzivním mícháním nebo mixováním obou kapalin, nejlépe s emulgátorem, tj. látkou
zvyšující stabilitu emulze vytvářením ochranné vrstvy na povrchu. Zánik emulze, odmísení kapalin
tvořících emulzi, se nazývá koalescence. Emulgátory např. mýdla, bílkoviny, polysacharidy, saze,…
SUSPENZE představují disperzní soustavy tvořené rozptýlením tuhých částic v kapalině. Dle obsahu
dispergovaných částic v kapalině se dělí na: - zředěné - do 2 % objemu dispergovaných částic
- koncentrované - okolo 10 % objemu dispergovaných částic
- vysoce koncentrované - pasty
Suspenze (zředěné a koncentrované) nutno stabilizovat, aby nedošlo k odmísení od disperzního prostředí.
KOLOIDNÍ SOUSTAVY (disperze) obsahují dispergované podíly tuhých látek o velikosti částic 10-7 až
10
-9 m v kapalném disperzním prostředí. Vysoce disperzní soustavy při nižších koncentracích = soly. Při
vysokých koncentracích (částice se spojují) vznikají gely.
- Koloidní disperze vykazují určité specifické vlastnosti, částice lze pozorovat jen v ultramikroskopu nebo
elektronovém mikroskopu (průchod papírovým filtrem, jsou zadržovány membránami).
- připravují se dispergačními metodami, které využívají mechanické míchání, ultrazvuk, elektrický výboj.
- stabilitu disperzí lze zvýšit přídavkem peptizátorů a stabilizátorů.
GELY mají spojité disperzní prostředí i dispergovanou fázi
- částice vytvářejí souvislou síťovou strukturu, která prostupuje celým disperzním prostředím
- vysoušením invertibilního gelu vzniká xerogel, podle vlastností xerogelu se dělí gely na: