Stavební chemie

- Exotermické - uvolňování tepla, snížení vnitřní energie 

- Endotermické - spotřeba tepla, zvýšení energie 

Teplo uvolněné či pohlcené při reakci závisí na množství reagujících látek, skupenství a průběhu reakce. 
- Reakční teplo Q [kJ*mol

-1] je teplo uvolněné nebo pohlcené soustavou v důsledku průběhu reakce 

v jednotkovém rozsahu.  

Termochemické zákony  
- První termochemický zákon (Lavoisier, Laplac) - Reakční teplo určité reakce a reakční teplo téže 
reakce probíhající za stejných podmínek opačným směrem jsou až na znaménko stejné. ∆H

1 = - ∆H2 

- Druhý termochemický zákon (Hessův zákon) - Změna entalpie, která je rovna rozdílu mezi 
počátečním a konečným stavem soustavy při reakci, není závislá na cestě. Může probíhat po krocích nebo 
najednou. 
 
Reakční teplo se vyjadřuje buď v kJ*mol-1 = molární reakční teplo, nebo v jednotkách hmotnosti = 
měrné reakční teplo. Přímé měření reakčních tepel je náročné, lze však získat výpočtem z tabelovaných 
hodnot slučovacím nebo spalným teplem. 
- Slučovací teplo sloučeniny je reakční teplo reakce, při níž z prvků ve standardním stavu vznikne 1 mol 
této sloučeniny ve standardním stavu. 
- Spalné teplo sloučeniny je reakční teplo reakce, při níž se 1 mol této sloučeniny ve standardním stavu 
spálí na konečné oxidační produkty ve standardním stavu. 
 
SKUPENSKÉ STAVY LÁTEK - tři základní skupenství: plynné, kapalné, pevné 
Látky mohou podle podmínek měnit své skupenství v závislosti na teplotě a tlaku. 
Plynné skupenství - částice jsou relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a nepůsobí na 
sebe přitažlivými silami. 
 
Kapalné skupenství - charakteristika - malá stlačitelnost a tím malá změna objemu v závislosti na tlaku. 
- kapalina má stejný tvar jako nádoba, ve které se nachází 
- uvnitř kapaliny na sebe působí molekuly přitažlivými silami, jejich velikost je závislá na druhu vazeb. 
  
 
 
 
 
 
 
Povrchové napětí je práce, která se musí vynaložit na zvětšení povrchu kapaliny. Jeho hodnota závisí na 
prostředí, se kterým je kapalina ve styku. 
Viskozita neboli vnitřní tření je určena silou, která je potřebná k tomu, aby se vrstva kapaliny pohybovala 
mezi ostatními vrstvami určitou rychlostí. Viskozita vyplývá z mezimolekulárních přitažlivých sil. 
Tlak nasycených par - vypařování kapaliny - neustálým tepelným pohybem získávají molekuly 
povrchové vrstvy energii, s pomocí které překonají mezimolekulové síly a uvolní se do okolí.