Stavební chemie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
laminární, mezikrystalová, selektivní)
CHEMICKÁ KOROZE je způsobena chem. látkami, které jsou ve styku s kovem. Na kov mohou
působit látky ve vodných i nevodných roztocích, ale také plyny. Příkladem chem. koroze vodným
roztokem je působení kyselin na kovy, např. kyseliny chlorovodíkové na železo
- chemická koroze je také působení roztoků hydroxidů na amfoterní kovy (dochází k jejich postupnému
rozpouštění a vytváření aniontových struktur). Koroze způsobují plynné oxidační a redukční látky.
ELEKTROCHEMICKÁ KOROZE - podstatou je tvorba lokálních elektrických článků, vzniklých
rozdílem potenciálů při styku dvou různých kovů nebo kvůli rozdílným koncentracím kovu.
KOROZE BLUDNÝMI PROUDY - vyskytuje se na výztuži ŽB konstrukcí, umístěných v blízkosti drah
elektrizovaných stejnosměrným proudem, i když je proud střídavý, není z úvah o bludných proudech
zcela vyloučen.
- tam, kde se využívá kolejí jako zpětného vodiče, může dojít k přechodu proudu do okolí, pokud se toto
chová jako elektrolyt - z něj pak teče stejnosměrný proud do výztuže, kde v místě vstupu rozhoduje o
charakteru a rychlosti katodové reakce a v místě, kde se vrací do elektrolytu, je rozhodující pro anodickou
reakci, tj. rozpouštění kovu -> tento proud je tzv. bludný proud.
OCHRANA PROTI KOROZI - několika způsoby:
- odstraněním korozi způsobujících látek z roztoku, se kterou je kov ve styku
- vytvořením ochranného filmu na kov
- katodovou ochranou
- bariérovou izolací kovu
Odstranění korozních látek z vody (rozpuštěný kyslík, CO
2), snižující pH, se běžně provádí u
napájecích vod kotlů a vod pitných. Odstranění CO
2 -> procesem odkyselování (stykem s CaCO3).
- koroze může být omezena tvorbou ochranných povlaků, vznikajících buď působením kyslíku, nebo
látek obsažených v okolí, ve styku s kovem, a také přídavkem tzv. inhibitorů koroze.
- katodová ochrana - dva způsoby:
- jeden spočívá v tom, že chráněný kov se spojí vodivě s elektronegativnějším kovem, který pak
tvoří tzv. obětovanou anodu.