Stavební chemie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
- jiným způsobem je vložení napětí na chráněný kov tak, že tvoří katodu, kdežto anoda je
z odolného materiálu.
Bariérovou ochranu lze zajistit tím, že se na kov nanese vrstva z jiného odolnějšího materiálu.
ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI VODY - H
2O - molekula = 2 atomy vodíku, 1 atom kyslíku - v této podobě
se vyskytuje v plynném skupenství (pára). V kapalném jsou molekuly vody spojeny s vodíkovými
vazbami do větších celků (asociátů), obsahujících 3-8 molekul vody.
V tuhém skupenství (led) vzniká za normálního tlaku struktura, jejíž opakující se jednotkou je pravidelný
čtyřstěn - struktura je prostorově náročnější než agregáty v kapalném skupenství, proto má led větší
hustotu než voda o teplotě 0°C. Přechod do kapalné formy -> nárůst objemu o 10%.
- se zvyšováním teploty vody od 0°C do cca 4°C se zvyšuje i její hustota. Růst teploty vede ke snižování
hustoty vody. Při 3,98°C voda dosahuje max. hustoty 1000 kg*m-3.
- teplota varu (100°C) a teplota tání 0°C při tlaku 101,3 kPa, jsou základní body Celsiovy stupnice.
VODA V ŢIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Množství vody v přírodě činí na Zemi 1337 milionu km3. Z toho 97,2% moře a oceány, pokrývající více
než 70% zemského povrchu a mají vysoký obsah minerálních látek - solí.
- voda z moří, oceánů se odpařuje do ovzduší -> kondenzuje -> dopadá na zemský povrch jako voda
srážková ve formě deště nebo sněhu.
- koloběh vody v přírodě - srážková voda dopadá na zem, část se odpaří, část proniká do podzemí, kde
obohacuje zásoby podzemní vody, které mohou vyvěrat jako pramenitá voda, a část odtéká zpět do moří.
Sráţková voda se při průchodu atmosférou obohacuje kapalnými, tuhými i plynnými látkami z ovzduší.
Stálou srážkou vzduchu je CO
2, který je obsažen ve srážkových vodách a zvyšuje jejich agresivní účinek
na stavební materiály i na horniny.
Podzemní vody obsahují látky, jimiž se voda obohatila při průchodu horninami. Jsou to vysoké
koncentrace rozpuštěných anorganických sloučenin, mezi nimiž převažují soli tvořené kationty sodnými,
draselnými, vápenatými a hořečnatými a anionty hydrogenuhličitanovými, chloridovými, síranovými a
dusičnanovými. Do podzemních vod se dostávají především vlivem zemědělství.
- teplota je poměrně stálá, vzrůstá však s hloubkou, a to cca 1°C na každých 33 m.
Povrchové vody - z vod podzemních a srážkových.
- oproti podzemním vodám obsahují podstatně vyšší koncentrace organických látek - ty jsou obsaženy
v živých organizmech, zbytcích jejich odumřelých těl i v produktech metabolizmu.
- do povrchových vod se dostává kyslík - stykem vody se vzduchem a je také produktem metabolizmu
organizmů obsahujících chlorofyl (rostliny). Jeho rozpustnost je závislá na teplotě.