Stavebni chemie, podklad na zkousku

Odolnost, stabilizace a degradace polymerů
-Organické polymery jsou omezeně odolné proti vnějším vlivům (vysoká teplota, vzdušný kyslík, světelné záření i chemikálie).
-Jejich rozklad a ztráta daných vlastností se nazývá degradace
-Při působení teploty polymery podléhají degradačním reakcím, u polymerů, které mají nízkou polymerační teplotu, dojde k depolymeraci za vzniku původního monomeru.
-U polymerů s vysokou polymerační teplotou dochází k přeměně (depolymeraci) na produkty s malým podílem monomerů.
-Fotooxidační degradace – reakcí probíhající při atmosférickém stárnutí polymeru během jejich praktického využití
-polymery je nutno chránit před degradačními reakcemi – látkami odrážejícími záření (hliníkový prášek), pohlcujícími záření (saze), fotostabilizátory (absorbéry UV), antioxidanty.

Osmotický tlak a vanthoffova rovnice
* přetlak, kterým je nutno působit na straně koncentrovanějšího roztoku, aby byl zastaven průtok rozpouštědla polopropustnou membránou do roztoku
Ochrana kovu na katodě
* elektrochemická-kov se změní na katodu,kov se spojí s elektronegativnejší kovem-obětovaná anoda(Mg,Al,Zn)-pozinkování,vložení napětí na chráněný kov-tvoří katodu-anoda odolný materiál(ferrosillicia)

Oxid křemičitý
* krystalický – křemen – čirý (křišťál)* s příměsemi (ametyst, růženín, záhněda, citrín)* amorfní – skelné formy (obsidián)* xerogely (opál, achát, jaspis, chalcedony – onyx)* je odolný vůči všem kyselinám s vyjimkou HF* struktura – tvořen polymerní sítí vzájemně propojených tetraedrů SiO4 – netvoří dvojné a trojné vazby

Ocel
* zkujňování železa (< 1,7% C) – oxidace příměsí v surovém železe → přídavek rudy nebo železného šrotu a dmýchání vzduchu nebo kyslíku v el. Peci* uhlíková (0,5-1,5% C) – tvrdá* měkká ocel (0,03-0,3% C) – vytvrzuje se cementací povrchu → Fe3C* legování oceli – slitiny oceli s jinými kovy* nerezová ocel – Cr, Ni, Mo, W* žáruvzdorná – W, V* namáhaná ocel – Mn

Odolnost, ochrana a degradace plastů
* Degradace a stabilizace polymerů-organické polymery-omezeně odolné vůči-T(vysoká-depolymerace-tie které mají nízkou polymerační teplotu-původní monomer, vysokou polymerační teplotu-depolymerují-vznik produktů-malý podíl monomerů),O vzdušn,UV(fotooxidační degradace-atmosférické stárnutí polymeru-křehnutí), iný cehmikálie* Ochrana-látkami odrážejjícemi záření,pohlcujících záření, fotostabilizátory, antioxidanty

Ochrana proti degradaci betonu
* vnitřní faktory – složení směsi, technologie výroby, použití přísad* složení směsi – v souladu s normou – druh a obsah cementu, druh a obsah kameniva a vodní součinitel* vnější faktory – sekundární ochrana proti agresivním látkám – nátěry a stěrky, které chrání před stykem betonu s agresivními látkami
Odpadní vody a jejich čištění
- je voda, jejíž kvalita byla zhoršena lidskou činností.
-Druhy:
* Komunální – vzniká každodenní lidskou činností* průmyslová – vzniká v průmyslových podnicích-čištění – proces zlepšování kvality odpadní vody-čištění v ČOV-fyzikální, chemické a fyzikálně-chemické metody
-sedimentace, vzplývání a flotace, odstřeďování, filtrace, magnetické separace, intová výměna kagulace, neutralizace
-bilogické metody
-aerobní procesy – důležité komponenty – aktiovaný kal a přítomnost kyslíku. V tomto stupni se odbourávají mikroorganizmy a rozpuštěné organické látky
Povrchové aktivní látky
-v závislosti na povaze rozpouštěné látky a rozpouštědla je možno přídavek různých látek již v malých koncentracích mírně zvýšit nebo značně snížit povrchové napětí
-látky, jejichž přídavek vede ke snížení povrchového napětí se nazývají povrchově aktivní látky
• anionaktovní – rozměrné organické anionty s dlouhým nepolárním řetězce (mýdla, alkylsulfenany)
• kationaktovní – rozměrné organické kationty (alkylaminy, soli, pyridíníoových bází)
• neionogenní – ve vodě nedisociují (polyoxyethylenové alkoholy, estery, alkylfenoly)
-Tenzidy - používají jako plastifikátory do betonových směsí – snížení mezipovrchového napětí (s) → (l) ⇒lepší smáčení zrn cementu při nižším vodním součiniteli (w/c)
působení: Molekuly s jedním koncem polárním a druhým nepolárním

Pravé roztoky – rozpustnost látek, rovnice nerozpustnosti
-Opticky nerozpoznatelné disperzní částice (molekuly, ionty)
-ROZTOK 1. rozpouštědlo 2. rozpouštěná látka
-Rozpustnostt látek
-Rozpustnost – max. množství látky, které lze rozpustit za dané teploty ve 100 g rozpouštědla
-rozpustnost (s) roste s teplotou (u Ca(OH)2 klesá!)
-Pro praktické účely rozlišujeme látky:* rozpustné – rozpustnost > 1g ve 100 g rozpouštědla* omezeně rozpustné – rozpustnost 0,1 – 1g ve 100 rozpouštědla* nerozpustné – rozpustné < 0,1 g ve 100 g rozpouštědla* součin rozpustnosti p0 –p/ p0 = n/n0+n

Periodická tabulka prvků + periodický zákon
-D.I.Menděleje v (1869)
-Uspořádání tabulky
-Vodorovné → periody – číslo periody = hlavní kvantové číslo n = počet energetických hladin zaplněných elektrony
-Svislé → skupiny – řazeno podle počtu valenčních elektronů
-Periodický zákon - Vlastnosti prvků jsou periodicky závislé na jejich protonovém čísle. =>Jsou závislé na počtu valenčních elektronů