Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Zpracované otázky - CHEMIJE

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (1.9 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Změkčování komplexony

Komplexony jsou organické látky, tvořící s Ca2+ a Mg2+ (ale i s těžkými kovy) cheláty, v nichž jsou kovy vázány pevnými vazbami v organické molekule, takže nedávají běžné reakce, např. nesrážejí se jako uhličitany a hydroxidy. Sloučeniny komplexonů s Ca a Mg jsou ve vodě dobře rozpustné. Příkladem je komplexon 3, což je disodná sůl kyseliny etylendiamintetraoctové (zkráceně EDTA), dodávaná pro analytické účely pod názvem Chelaton 3, pro technologické účely pod názvem Syntron B. Jeho přídavek do vody brání vylučování nerozpustných sloučenin vápníku a hořčíku.

46. Měniče iontů – princip, rozdělení, výměnná schopnost, pracovní cyklus ionexu

Měniče iontů (ionexy) jsou vysokomolekulární látky, nesoucí na svém skeletu disociovatelné funkční skupiny. Při disociaci těchto funkčních skupin se uvolňují jednoduché ionty, zvané protiionty. Funkční skupiny se přitom nabíjejí opačným nábojem. Protiionty jsou ke zbytku ionexu, nesoucího funkční skupiny, vázány nepříliš pevnými vazbami opačných elektrických nábojů a jsou za vhodných podmínek vyměnitelné za jiné ionty, obsažené ve vodném roztoku, s nímž je ionex ve styku.

Ionexy se dělí:

  1. katexy, u nichž je protiiontem kation (nabitý kladně)

  2. anexy, u nichž je protiiontem anion (nabitý záporně)

U katexů bývají protiionty obvykle H+ nebo Na+, u anexů OH- nebo CI-. Podle druhu protiiontu se říká, že ionex pracuje v H+-cyklu nebo Na+-cyklu, resp. v OH--cyklu nebo CI--cyklu.

Jak bylo uvedeno, dochází k výměně protiiontů ionexu za ionty v roztoku. U katexu dochází k výměně kationtů, u anexu k výměně aniontů, při čemž se vytváří rovnováha mezi ionty vázanými na ionex a ionty ve vodném roztoku.

Vzájemný poměr iontů vázaných na ionex a jejich koncentrace v roztoku bude tím větší, čím větší bude afinita ionexu k tomuto iontu. Vzájemný poměr mezi afinitou dvou iontů k ionexu vyjadřuje konstanta Krk. Čím je větší, tím větší bude podíl iontů, které budou vyměněny.

Velikost rovnovážné konstanty závisí na afinitě iontů vůči intoměniči, pro kterou platí následující pravidla:

a) Afinita iontu k iontoměniči je tím větší, čím je větší nábojové číslo iontu.

b) Afinita iontu k iontoměniči je tím větší, čím je větší poloměr iontu (při stejném náboji).

Pro kationty platí afinitní řada:

Pro anionty platí afinitní řada:

Umístění iontů a OH v těchto řadách souvisí s velikostí disociační konstanty funkční skupiny (viz níže) a je platné pouze pro silně kyselé katexy a silně zásadité anexy, kdežto pro slabě kyselé katexy je platné jen v alkalickém prostředí a pro slabě zásadité anexy jen v kyselém prostředí. Slabě kyselé katexy váží naopak v kyselém prostředí H+-ionty velice pevně, neboť s nimi tvoří málo disociované funkční skupiny. Analogicky platí pro slabě zásadité anexy, že v alkalickém prostředí váží pevně ionty OH.

Témata, do kterých materiál patří