Zpracované otázky - CHEMIJE

c) Oligodynamické přípravky: jedná se o sloučeniny stříbra, ve vodě málo rozpustné, jako je chlorid stříbrný AgCl. Jsou vhodné k nárazové dezinfekci malých zdrojů (studny). Obchodní název přípravku na bázi AgCl je Sagen. Podle zkušeností dostačuje pro dezinfekci 1 m3 vody dávka 10 g Sagenu.

Pro potlačení růstu řas ve vodách byly dříve používány soli mědi, především síran měďnatý (modrá skalice), jejíž účinek lze považovat rovněž za oligodynamický. Imisní limit pro Cu v povrchových vodách 30 μg.l-1 však uvedenou aplikaci prakticky vylučuje.

44. Změkčování vápnem a sodou, magnetická úprava vody

Na tvorbě nánosů se podílejí především vápenaté a hořečnaté soli, v přírodních i pitných vodách se běžně vyskytující. Mírou obsahu Ca2+ a Mg2+ ve vodách je tzv. tvrdost vody. Postupy, kterými jsou tyto ionty z vody odstraňovány, se nazývají změkčováním. Tvrdost vody se vyjadřuje:

a) jako součet látkové koncentrace vápenatých a hořečnatých iontů c(Ca+Mg) v mmol.l-1,

b) v německých stupních (°N), což je vyjádření v současné době již nedoporučované, avšak v technické praxi dosud běžně užívané. Tvrdosti 1 °N odpovídá 10 mg.l-1 CaO, neboli 0,178 mmol.-1 (Ca+Mg) a naopak 1 mmol.l-1 (Ca+Mg) odpovídá 5,6 °N.

Rozlišuje se tvrdost celková, stálá a přechodná. Celková tvrdost odpovídá součtu látkových koncentrací Ca2+ + Mg2+. Přechodná tvrdost (odstranitelná varem) je ta část z celkové tvrdosti, která odpovídá obsahu hydrogenuhličitanů a rovná se jejich poloviční látkové koncentraci, neboť 1 mol Ca2+ nebo Mg2+ váže 2 moly HCO3-. Tato definice má smysl jen tehdy, jestliže c(Ca+Mg )>2c(HCO3-), což je u přírodních vod téměř pravidlem. Stálá tvrdost je rozdíl celkové a přechodné tvrdosti.

Chemické postupy změkčování

Chemické způsoby změkčování vody jsou založeny na dvou principech:

• tvorbě ve vodě málo rozpustných sloučenin vápníku a hořčíku, které se z vody odstraňují,

• tvorbě sloučenin těchto prvků, které v upravované vodě zůstávají.

Změkčování vápnem a sodou

Princip metody spočívá v přídavku hydroxidu vápenatého Ca(OH)2, který způsobí zvýšení pH upravované vody a převedení CO2 a HCO3- obsažených ve vodě na CO32-. Tyto uhličitany vytvoří s Ca, který se má odstranit, málo rozpustnou sraženinu CaCO3, která se odstraní usazováním a filtrací.

Přídavkem Ca(OH)2 probíhají reakce:

Uvedené reakce proběhnou pouze tehdy, jestliže je přídavkem hydroxidu dosaženo pH, které je potřebné pro přeměnu CO2 a HCO3- na CO32-, což nastává ve větší míře při pH nad cca 10,0. Hodnota pH je pro srážení rozhodující, poněvadž určuje přeměnu forem CO2 na HCO3-. Reakcí popsanou rovnicí se ze 2 molů HCO3- uvolní 1 mol CO32- který je k dispozici pro srážení Ca2+ v upravované vodě. Při stechiometrických dávkách Ca(OH)2, vycházejících z těchto rovnic, proběhne srážení nejvýše částečně, poněvadž se nedosáhne potřebného pH. Ke kvantitativnímu vysrážení je třeba přebytek dávky Ca(OH)2. Případný deficit uhličitanových iontů se řeší dávkováním rozpustného Na2CO3 (sody).