Geodetická příručka - část I

Nadmořská výška 

A

H  bodu  A při známé nadmořské výšce 

S

H  bodu  S  je potom 

(podobný obr. 6.15) 

p

h

i

H

H

S

A

−

+

+

=

,   

(3.1) 

kde HS je nadmořská výška stanoviska, i výška přístroje nad stabilizačním znakem, 
h převýšení, p výška cíle (odrazného hranolu) nad terénem. 

Převýšení dosazujeme včetně znaménka. 

Souřadnice  Y  a  X  podrobných  bodů  vypočteme  jako  souřadnice  bodu  určeného 
rajonem. 

YA = YS+s sin αSA, XA = XS+s cos αSA, 

(3.2) 

kde YS, XS jsou souřadnice stanoviska, s je vodorovná vzdálenost, αSA je směrník 
vypočítaný z orientačního směrníku (stanovisko - jiný daný bod, tzv. orientace) a 
rozdílu směrů na orientační a určovaný bod. 

7.3 

Terénní práce 

7.3.1 

Měřická skupina 

Měřická skupina pro tachymetrické měření má obvykle složení: 
a)  vedoucí skupiny, řídí celé měření, navrhuje síť stanovisek. Při tachymetrování 

určuje postup prací, tzn. volí podrobné body pro zaměření, kreslí tachymetric-
ký náčrt. 

b)  Technik,  obsluhuje  přístroj  a  zapisuje  (není-li  zapisovatel,  nebo  nemá-li  pří-

stroj s registrací dat) naměřené údaje. 

c)  Pomocník, signalizuje body určené vedoucím skupiny k zaměření. 

7.3.2 

Měřický postup 

Technik  centruje  a  horizontuje  přístroj  na  stanovisku  a  změří  pásmem,  nebo 
dvoumetrem výšku přístroje. Osnovu vodorovných směrů orientujeme alespoň na 
dvě sousední stanoviska, na jedno z nich můžeme nastavit nulu vodorovného kru-
hu. Před započetím podrobného měření je vhodné zacílit na jakýkoliv jednoznačně 
identifikovatelný  přirozeně  signalizovaný  bod  a  poznamenat  si  čtení  na  vodorov-
ném kruhu. Po skončení měření na stanovisku opět zacílíme na tento bod a zkont-
rolujeme  jestli  nedošlo  v  průběhu  měření  ke  změně  postavení  přístroje.  Postupně 
se  pak  zaměřují  jednotlivé  podrobné  body.  Tyč  s  hranolem  se  staví  na  jednotlivé 
podrobné body a svislost jejího postavení se kontroluje s ní pevně spojenou krabi-
covou libelou.