Geodetická příručka - část I

je podobnost trojúhelníků. (viz obr. 3.5) 

AB

i

i

h

s

h

x

=

, kde s je vodorovná vzdále-

nost  mezi  body  A,B  odměřená  z plánu, 

AB

h

  je  rozdíl  výšek  bodů  vypočtený 

z výškových  kót, 

i

h   je  výška  bodu  vrstevnice  na  spojnici  AB, 

i

x   je  vzdálenost 

bodu vrstevnice o výšce 

i

h  od bodu A. 

 
Obr 8.4 Princip interpolace vrstevnic    

Obr 8.5 Grafická interpolace 

 
 
Grafická interpolace je založená na stejném principu podobnosti trojúhelníků (obr. 
8.5) 
K bodu  A  se  přiloží  měřítko  tak,  aby  dílek  jeho  stupnice  odpovídal  redukované 
výšce tohoto bodu (3,6 m). Pak se na měřítku vyhledá dílek stupnice odpovídající 
redukované výšce bodu B a nalezne se bod B´ (8,3 m). Na spojnici AB´ vyznačíme 
údaje celých metrů, tj. 4,5,6,7,8 a vedeme jimi rovnoběžky se spojnicí BB´. Průse-
číky  rovnoběžek  se  spojnicí  AB  jsou  body  vrstevnic  o  výškách  4  až  8  m,  tedy 
v intervalu 1 m. 
V  současné  době  je  možné  použít  řadu  programů  pro  interpolaci  vrstevnic  (viz 
výše).  Je  třeba  ale  uvážit,  že  volba  bodů  v  terénu  a  vystižení  tvarů  topografické 
plochy je základem kvalitního vyjádření reliéfu vrstevnicemi. Do všech programů 
se  zadávají  tzv.  hrany  a  další  parametry  a  podmínky  interpolace.  Pokud  mapér 
nevystihne vhodně terén a morfologie obsažené v náčrtu není zadána do programu, 
získáme zkreslený a naprosto nevyhovující výstup, jakkoli je jeho digitální podoba 
na první pohled přesvědčivá.