Geodetická příručka - část I

7.3.3 

Vedení náčrtu 

Do náčrtu zakreslíme všechny stanoviska a zaměřované podrobné body. Podrobné 
body  číslujeme  průběžně  a  jejich  polohu  v náčrtu  vyznačujeme  křížky.  Číslování 
stejných bodů musí souhlasit v zápisníku i náčrtu. 
Tachymetrický náčrt slouží rovněž k  zaznamenání terénních tvarů a vyjádření te-
rénní plochy. Zakreslují se čáry terénní kostry, tvarové čáry, horizontály, spádnice, 
šrafy. Viz obr 8.1 a 8.2. 
K dispozici  můžeme  také  mít  zvětšeninu  vhodné  mapy  dané  lokality  a  zaměřené 
body pak zakreslujeme do ní. 

V dnešní době je oblíbené tzv. kódování, kdy se na paměťové médium totální sta-
nice  ukládá  s  měřenými  prvky  a  kód  bodu.  Při  zpracování  vhodným  programem 
jsou  potom  body  spojovány,  případně  opatřeny  mapovou  značkou  automaticky 
podle  příslušných  kódů.  Tento  postup  ale  vyžaduje  zkušenosti  a  souhru  měřické 
skupiny. Není navíc příliš vhodný v členitém a nepřehledném terénu. 

Geodetická příručka  I 

Obr. 8.1 Příklad tachymetrického náčrtu 

7.4 

Zobrazovací práce 

Pro výpočet souřadnic požijeme některý z výpočetních programů (VKM, Mapa 2, 
Geus,  Groma, ....),  do  něhož  vkládáme  měřené  veličiny  ručně  nebo  je  přeneseme 
automaticky  z  paměťového  média  totální  stanice.  Pozor  je  třeba  dát  na  správný 
formát  dat,  který  se  mezi  jednotlivými  programy  liší.  Vypočteme  a  případně  vy-
rovnáme  souřadnice  resp.  výšky  sítě  stanovisek  a  ověříme,  zda  parametry  této 
kostry  odpovídají  požadavkům  na  přesnost.  Pokud  jsme  spokojeni  pokračujeme 
výpočtem souřadnic a výšek podrobných bodů. Výsledné hodnoty exportujeme do 
grafického programu, který chceme použít pro zpracování, opět pozor na kompati-
bilitu  formátů.  Pro  zobrazení  bodů  můžeme  použít  grafické  programy,  jako  je 
MicroStation, VKM, AutoCad aj.. Tyto programy  mají potom vyvinuty i poloau-
tomatické, nebo automatické spojování kresby na základě případných kódů u kaž-
dého podrobného bodu.