Geodezie (3) - Měření výškopisu, Geodetické výpočty, Vytyčovací práce, Výpočet výměr

můžeme výměry určovat obdobným způsobem, jak bylo popsáno v kapitole 

11.1 s tím rozdílem, že hodnoty, ze kterých provádíme výpočet, odměřujeme co nejpečlivěji 
v příslušném měřítku z mapy či plánu. U dlouhých obdélníkových tzv. honových parcel, kde 
jejich délka několikanásobně  převyšuje šířku, měříme v terénu šířku takového pozemku a 
délku odsunujeme z mapy. Tímto kombinovaným způsobem příznivě ovlivníme přesnost 
výsledku, protože v tomto případě má kvalita změřené šířky podstatně větší váhu ve výpočtu 
výměry než její délka. 
 
 Nejčastěji se však pro grafické určování výměr z map či plánů používají různé 
pomůcky. Nejjednodušší pomůckou může být milimetrový pauzovací papír, který přiložíme 
na určovaný obrazec a součet celých čtverců, nalézajících se uvnitř obrazce znásobíme 
plochou  čtverce na pauzovacím papíru. Čím hustší síť  čtverců zvolíme, tím přesnějšího 
výsledku dosáhneme. Pro zpřesnění můžeme započítat i části čtverců, které jsou částečně vně 
obrazce. 
 
 
 

126

 Speciálními 

pomůckami vytvořenými pro tento účel jsou různé druhy planimetrů. 

Rozeznáváme: 

•  nitkové planimetry, 

•  polární planimetry, 

•  valivé planimetry. 

a)   nitkový planimetr (obr. 11.3) 
 
    Princip tohoto planimetru spočívá v rozložení určovaného obrazce na úzké proužky, mající 
lichoběžníkový tvar. Plochu jednotlivého lichoběžníku určíme ze vzorce: 
 
                                                          P = a . y                kde   a   je šířka lichoběžníku 
                                                                                                y   je střední příčka lichoběžníku. 
 
                                             

Obr. 11.3 

Zachováme-li stejnou šířku „a“ lichoběžníků, můžeme určit plochu celého určovaného 

obrazce ze vzorce: 
                                P = a . y1 + a . y2 + …………a . yn = a . (y1 + y2 + ……yn) 
                                P = a .