Geodezie (3) - Měření výškopisu, Geodetické výpočty, Vytyčovací práce, Výpočet výměr

122

            Pro  výpočet je třeba znát délku mezi koncovými body. Délku musíme změřit 
vodorovnou nebo šikmou u velkých sklonů terénu. V zadání je třeba znát úhel sklonu nebo 
sklon v % event. v promilích. Horní nebo dolní kolík je třeba prohlásit za výchozí. 
Vytyčujeme převýšení v. 
            U vytyčení roviny daného spádu opět využijeme čtvercové sítě jako v kapitole 10.2.2. 
Mohou nastat dvě varianty. Buď jsou dvě strany této sítě vodorovné, nebo obecně položené. 
U prvé varianty vytyčíme vždy rovnoběžné přímky stejného spádu a mezilehlé body můžeme 
vytyčit pomocí jednoduchých pomůcek jako jsou dlaždičské kříže (viz obr. 10.19). Výška 
všech dlaždičských křížů musí být stejná. Zařazování do roviny provádíme od oka. 
Dlaždičské kříže lze samozřejmě použít i při vytyčování vodorovných rovin. 
 

                                                                         Obr. 10.19 
 
 

Pokud je třeba vytyčit obecně položenou rovinu, nejčastěji se použije čtvercové sítě 

jako u vodorovné roviny. Projektované výšky jednotlivých bodů budou však rozdílné 
(získané výpočtem v kanceláři). 

123

11   VÝPOČET  VÝMĚR 
 
 

V geodezii a v technické praxi je často třeba určit plochy pozemků nebo plochy 

v plánech a technických výkresech. Termínem výměra rozumíme plochu  prostorového 
mnohoúhelníku převedeného do zobrazovací (vodorovné) roviny. U ploch pozemků se tedy 
neurčuje plocha přirozeného povrchu, který je nepravidelný, sklonitý a nerovný, ale jeho 
zidealizovaného tvaru. Výměry pozemků se zjišťují: 

        ●  z přímo měřených hodnot v terénu, 
        ●  grafickým způsobem z map a plánů. 

Při určování výměr obrazců v technické praxi je dělení obdobné. Za přímo měřené 

hodnoty jsou zde považovány projektované rozměry staveb. 
 
11.1    Výpočet výměr z měřených hodnot 
 

Před určením výměry pozemku je třeba jeho skutečné hranice nahradit lomenými 

přímkami. Pokud není obecný mnohoúhelník takto vytvořený příliš složitý, lze jej rozdělit na 
jednodušší obrazce (zpravidla trojúhelníky, viz obr. 11.1). Máme-li k dispozici pásmo a 
pentagon s výtyčkami, provedeme zaměření všech základen a po určení pat kolmic 
pentagonem i výšek dílčích trojúhelníků.