Geodezie (3) - Měření výškopisu, Geodetické výpočty, Vytyčovací práce, Výpočet výměr

přesnost ve stavebnictví příliš vhodné. Má své opodstatnění pouze u hrubých zemních prací. 

 
Kvalitnějších výsledků lze dosáhnout při použití teodolitu a pásma. Při pečlivé práci 

lze dosáhnout přesnosti 2-3 cm v poloze vytyčovaného bodu. Postup vytyčení odpovídá 
předchozímu způsobu vytyčení s tím rozdílem, že vytyčovanou délku nanášíme do 
vytyčovaného směru pomocí pásma ve vodorovné poloze. Odpadá zde výpočet vzorce pro 
ryskový (nitkový) dálkoměr. Opět je třeba využít všech kontrol správného vytyčení. 

115

 
V současné době se nejčastěji při polárním vytyčování používá totální stanice, která 

v sobě zahrnuje elektronický teodolit i elektronický světelný dálkoměr. Programy zabudované 
v softwaru takové stanice obsahují převod ortogonálních souřadnic na polární. Přesnost 
vytyčení za použití tohoto moderního přístroje je zhruba 1 cm v poloze vytyčeného bodu. Ani 
tento způsob vytyčení nemusí být bezchybný. I zde se může objevit chyba (např. z nesvislosti 
teleskopické tyče s koutovým odrazným hranolem), proto je třeba i v tomto případě použít 
všech kontrol (viz výše). 

 
Zvláštním případem polárního vytyčování za pomoci totální stanice je tzv. metoda 

volného stanoviska. Tato metoda vznikla při vytyčovacích pracích na rozsáhlých stavbách, 
kde je do výstavby zapojena těžká technika. Poměrně  často se zde stávalo, že vytyčovací 
body, umístěné v bezprostřední blízkosti vytyčovaných objektů  před započetím zemních 
prací, byly stavebními stroji během výstavby zničeny. Geodeti si proto vytvořili síť 
vytyčovacích bodů v blízkém okolí stavby. Při požadavku vytyčení libovolného objektu 
uvnitř staveniště se s totální stanicí postavili na vhodné blízké nestabilizované místo, odkud 
byla dobrá viditelnost na vytyčované i vytyčovací body (na tzv. volné stanovisko). Na tomto 
místě zhorizontovali totální stanici a provedli úhlová a délková měření na okolní vytyčovací 
body. Výpočet souřadnic tohoto volného stanoviska je popsán v kapitole 9.2.4 Volné 
stanovisko. U moderních totálních stanic je algoritmus výpočtu volného stanoviska přímo 
zabudován v softwaru totální stanice, stejně jako následný výpočet vytyčovacích prvků 
z tohoto volného stanoviska. Při tomto postupu odpadá nebezpečí poškození či zničení 
vytyčovacích bodů uvnitř staveniště. 

10.1.4    Vytyčování metodou protínání (vpřed a z délek) 
 Kromě ortogonální a polární metody se v ojedinělých případech používá k vytyčování 
i metoda protínání. Protínání vpřed z úhlů má za vytyčovací prvky dva vodorovné úhly a 
předpokládá využití dvou teodolitů s obsluhou na dvou vytyčovacích bodech. Zde je nutno 
dbát na omezení velikosti protínacího úhlu na vytyčovaných bodech v rozmezí 30g – 150g. 
 
 Vytyčování protínáním z délek (trilaterací) se nejčastěji využívá při vyhledávání bodů 
polohového pole podle místopisů pomocí křížových měr. Délky zde realizujeme zpravidla 
pomocí dvou pásem. 
 
10.1.5     Výpočty vytyčovacích prvků 
 Vytyčovacími prvky rozumíme takové délkové nebo úhlové hodnoty, jejichž 
vynesením z daných vytyčovacích bodů získáme polohu vytyčovacího bodu. Podle způsobu 
zjišťování vytyčovacích prvků rozlišujeme: