Geodezie (3) - Měření výškopisu, Geodetické výpočty, Vytyčovací práce, Výpočet výměr
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
přes překážku (obr. 10.3)
V případě, že není viditelnost
mezi koncovými body přímky
v důsledku terénní vlny (např.
železniční násep), je třeba
postavit na koncové body přímky
výtyčky do stojánků.
S
figurantem se postavíme do
prostoru, odkud je vidět na obě
koncové výtyčky (na železniční
násep). Postupně zařazujeme
svou a figurantovu výtyčku
navzájem tak, až je každá trojice
výtyček v přímce.
111
c) vytyčení rovnoběžky:
pomocí kolmic (obr. 10.5)
Na dané přímce se zvolí body, na
nichž se pomocí pentagonu
vztyčí kolmice o stejných
délkách.
Obr. 10.5
Obr. 10.6
vytyčení rovnoběžky
z úhlopříček (obr. 10.6) Zde je
dána přímka AB a jeden bod
rovnoběžky C. Na úhlopříčce BC
se zvolí asi uprostřed bod S.
Změříme délky a, b, c.
Z podobností trojúhelníků
vypočteme délku d, kterou
vytyčíme na směru AS od bodu S
a získáme druhý bod rovnoběžky
D.
b : c = a : d
b . d = c . a
d =
b
a
.
c
d) vytyčení úhlu dané velikosti bez teodolitu (obr. 10.7)
Obr. 10.7
V bodě A se má vytyčit od
daného směru AB úhel
α. Na
přímce zvolíme pomocný bod C
ve vhodné vzdálenosti. Změříme
délku a. Délku kolmice b
vypočteme ze vzorce:
b = a . tg
α
V bodě C vztyčíme
pentagonem kolmici a délku b na
ni naneseme.
112
e) vytyčení průsečíků dvou přímek (obr. 10.8)
Obr. 10.8
Přímo – na koncových bodech
přímek se postaví výtyčky. Dva
pracovníci se postaví za body A a
C a postupně přibližováním
zařazují figuranta s výtyčkou tak
dlouho, až je v zákrytu obou
přímek. Nepřímo - v blízkosti
hledaného průsečíku se na každé
přímce určí dvojice bodů a osadí
se měřickými hřeby nebo kolíky.
Spojnici těchto bodů realizujeme
provazem či pásmem, protnutí je
hledaným průsečíkem.