Geodezie (3) - Měření výškopisu, Geodetické výpočty, Vytyčovací práce, Výpočet výměr
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
f) vytyčení kolmice bez pentagonu (obr. 10.9)
Obr. 10.9
Symetricky na přímce – od
daného bodu, ve kterém je třeba
vztyčit kolmici, vyznačíme na
přímce dva pomocné body P o
vhodné délce (vzhledem ke
vztyčované kolmici). Od nich
vypneme pásmo nad přímkou.
Hledaný směr získáme
v polovině pásma.
Použitím Pythagorových čísel
nebo jejich násobků. Na přímce
se od paty kolmice vyznačí
pomocný bod P vzdálený o délku
odvěsny a.
V předpokládané poloze bodu D
se pásmem od bodu P o délce
přepony vyznačí průběh
kružnice. Stejně tak se vyznačí
pásmem oblouk z bodu C o délce
odvěsny b. Průsečíkem je
hledaný bod D. Po vytyčení
délky pro kontrolu přeměříme.
Opačným postupem získáme
patu kolmice k příslušné přímce.
Pythagorova čísla
a = 3, 6, 9, 12
b = 4, 8, 12, 16
c = 5,10, 15, 20
113
g) určení velikosti úhlu bez teodolitu (obr. 10.10)
V průsečíku přímek AB a CD je
třeba určit velikost úhlu.
Změříme délky a, b.
Úhel
α získáme ze vzorce:
a
b
2
2
sin
=
α
τ = 200
g - α.
Obr. 10.10
10.1.2 Ortogonální metoda vytyčování
Ortogonální metoda se při vytyčování používá pro svou jednoduchost a běžně
dostupné a laciné pomůcky (pásmo, stojánky, výtyčky, měřické jehly, dvojitý pentagonální
hranol).
Podstata
vytyčení spočívá v realizaci dvou vytyčovacích prvků – staničení a kolmice,
od spojnice vytyčovacích bodů.
a) koncové body vytyčovací přímky označíme výtyčkami ve stojáncích.
b) vytyčíme příslušná staničení (paty kolmic) k bodům 1, 2 (viz obr. 10.11) pásmem
ve vodorovné poloze.
c) kolmice vytyčíme tak, že na vzdálenost o málo větší než je délka kolmice,
zařadíme pentagonem výtyčku. Délku kolmice vytyčíme pásmem ve vodorovné
poloze a na místě vytyčeného bodu zarazíme kolík. Na obr. 10.11 je naznačen
postup při 20ti metrovém pásmu. Při vytyčení kolmice pentagonem nemá její
délka přesahovat 30 m, max. 50 m. Dosahovaná přesnost v poloze vytyčovaného
bodu je 3-5 cm v poloze.
Obr. 10.11
114
Pozn. Pokud není možno dodržet délku kolmice, či je třeba s větší přesností (1-2 cm) určit
polohu vytyčovaných bodů, je třeba použít místo pentagonu teodolit, který postavíme vždy na
patu kolmice. Nulový směr zvolíme na vzdálenější koncový bod vytyčovací přímky a podle
směru kolmice nastavíme 100g nebo 300g. Při měření délek pásmem je třeba dodržovat
všechny zásady z kapitoly 2.1 Přímé měření délek.