Geodezie (3) - Měření výškopisu, Geodetické výpočty, Vytyčovací práce, Výpočet výměr
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
109
10.1.1 Základní
vytyčovací úlohy
U
těchto základních úloh zpravidla vystačíme s pásmem, výtyčkami ve stojáncích,
dvojitým pentagonálním hranolem, měřickými hřeby, kolíky a kladivem. Mezi základní úlohy
patří:
a) vytyčení přímky:
od oka (obr. 10.1)
Pro přímky do 200 m, je-li vidět mezi
koncovými body, vytyčíme přímku
pouhým zařazováním. Na koncové
body přímky postavíme do stojánků
výtyčky. Postavíme se za jeden
koncový bod a figuranta se třetí
výtyčkou zařadíme do směru. Zařazení
můžeme opakovat. Přitom dosáhneme
přesnost v zařazení výtyčky 3-5 cm.
Obr. 10.1
teodolitem (obr. 10.2)
Teodolit pečlivě centrujeme nad
jedním koncovým bodem a zacílíme
na druhý koncový bod. Povolíme
pouze hrubou vertikální ustanovku,
sklápíme dalekohled a zařazujeme
figuranta na mezibody. Pro hrubé
zařazení použijeme výtyčku, potom
zařadíme dřevěný kolík, do kterého
nakonec zatluče podle našich pokynů
hřebíček. Přesnost mezibodů se tím
oproti předchozímu případu asi 10 krát
zlepší.
Pozn. Další zvýšení přesnosti, resp.
kontrolu vytyčení, umožní opakování
postupu ve druhé poloze dalekohledu.
Obr. 10.2
110
Obr.
10.3
přes neprůhlednou překážku
(obr. 10.4) K řešení využijeme
podobnosti trojúhelníků. Od
bodu A vedeme pomocný směr
AB´, na kterém nalezneme patu
kolmice B´ pomocí pentagonu.
Změříme délky AB´ a BB´.
Podle přibližné polohy
určovaných mezilehlých bodů P1
a P2 zvolíme paty kolmic
´
1
P a
P´
2 . Jejich délky se spočtou ze
vzorců:
Obr. 10.4
B
A
B
B
P
A
P
P
′
′
′
=
′
1
1
1
B
A
B
B
P
A
P
P
′
′
′
=
′
2
2
2
.
b) prodloužení přímky:
Od oka lze prodloužit přímku pomocí výtyček maximálně o 1/3 její délky. V případě,
že potřebujeme prodloužit přímku více, a to nejvýše o její celou délku, je třeba použít
teodolit.