Geodezie (3) - Měření výškopisu, Geodetické výpočty, Vytyčovací práce, Výpočet výměr
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
∑y
Tímto způsobem můžeme určovat výměry velmi složitých obrazců. Používají se dva
typy nitkových planimetrů, astralonový, kde je síť rovnoběžek vytištěna na průhledné
umělohmotné fólii, kterou přikládáme na planimetrovaný obrazec, nebo starší typ Alderův,
kde je síť rovnoběžek realizována osnovou silonových vláken (původně koňských žíní) různě
zbarvených pro snazší orientaci. Vlákna jsou napjata v kovovém rámu (obr. 11.4).
Do výbavy astralonového i Alderova nitkového planimetru patří tzv. součtové
kružítko, pomocí kterého sčítáme střední příčky všech lichoběžníků v planimetrovaném
obrazci.
127
Postup práce s nitkovým planimetrem je následující:
1) Položíme planimetr na obrazec tak, aby rovnoběžky protínaly kolmo podélnou osu
obrazce.
2) Zároveň je podélně nastavíme tak, aby první lichoběžník byl úplný (dotýkal se
rovnoběžky), viz obr. 11.4.
Obr. 11.4
3) Nastavíme si maximální rozvor součtového kružítka podle měřítka mapy pomocí
příčného měřítka na kovovém rámu planimetru. Příčná měřítka slouží pro přesné
odečtení zbytkových hodnot určované plochy. Jsou sestrojena pro běžně používaná
měřítka map a délkové hodnoty na nich jsou převedeny do plošných podle vzdáleností
rovnoběžek „a“:
y = P
a
1
4) Vlastní načítání plochy po jednotlivých lichoběžnících.
Postupně rozvíráním součtového kružítka podél jednotlivých středních příček
lichoběžníků.
5) Na konci planimetrované plochy obdržíme počet celých rozvorů součtového kružítka
a zbytkovou část, kterou odečteme pomocí příčného měřítka.
P = n . (a . r) + a .
∆y = n . p + ∆p
kde n je počet celých rozvorů,
a je šířka lichoběžníku,
r je celý rozvor kružítka,