Geodezie (3) - Měření výškopisu, Geodetické výpočty, Vytyčovací práce, Výpočet výměr

∆y  je zbytková délka v kružítku. 

128

 
           Přesnost nitkových planimetrů je poměrně vysoká, udávaná poměrnou  chybou             
1 : 3 000. Pomocí nitkových planimetrů byly zjišťovány výměry v katastrálních mapách. 
 
 
b) polární planimetr (obr. 11.5) 
 
 

Je to nejpoužívanější pomůcka pro určování výměr z map a plánů všude tam, kde není 

třeba vyšší přesnost. V letech 1854 – 56 jej zkonstruoval Švýcar Amsler. 
 
 

Obr. 11.5 

Planimetr se skládá z pólového ramene otočného kolem pólu P, dále z ramene 

pojízdného, spojeného kloubem s ramenem pólovým. Pojízdné rameno je zakončeno hrotem 
F nebo značkou na skleněné destičce, opatřenou lupou. Na pojízdném rameni je umístěno 
odečítací zařízení spřažené s integračním kolečkem. Odečítací zařízení umožňuje určit celé 
otočky integračního kolečka a počet tisícin otočky pomocí vernieru. 
 
 

Plošný obsah obrazce změříme tak, že objedeme ve smyslu otáčení hodinových 

ručiček pojízdným hrotem nebo značkou na skleněné desce celý obvod obrazce (podél 
obvodové čáry). Je třeba odečíst na odečítacím zařízení stav otáček na počátku objíždění a na 
jeho konci. Rozdíl mezi koncovým a počátečním  čtením udá počet jednic (tisícin otáček 
integračního kolečka). Každé jednici přisoudíme příslušnou plochu podle seřizovací tabulky, 
která je přiložena ke každému planimetru. Plocha jednice je závislá na délce pojízdného 
ramene (je možno ji měnit a je opět uvedena v seřizovací tabulce) a na měřítku 
planimetrovaného plánu či mapy. 
 
Postup při planimetrování polárním planimetrem: 

1)  Planimetrovaný obrazec umístíme na rovnou desku stolu a zajistíme proti posunu 

(izolepou či napínáčky). 

2) Podle  seřizovací tabulky nastavíme pomocí vernieru pro příslušné měřítko 

planimetrovaného obrazce délku pojízdného ramena. 

3)  Planimetr umístíme vně planimetrovaného obrazce, aby základní kružnice protínala 

strany planimetrovaného obrazce přibližně středem obrazce. Základní kružnici opisuje 
polární planimetr hrotem F, nebo značkou na skleněné destičce, když je spojnice pólu 
P a integračního kolečka kolmá k pojízdnému ramenu (viz obr. 11.5). 

129

4)  Nejprve provedeme zkušební měření. Objedeme čtvercovou plošku o známé ploše. 

Nastavíme hrot či značku do jednoho rohu plošky, odečteme počáteční stav otáček, ve 
směru pohybu hodinových ručiček objedeme obvod plošky do stejného místa a opět 
odečteme konečný stav otáček. Rozdíl obou čtení je počet jednic, který po vynásobení 
plochou jedné jednice nám dá známou plochu. Pokud se plocha liší o více než dvě 
jednice od plochy známé, je třeba opakovat měření, případně zkontrolovat nastavení 
délky pojízdného ramena.