Geodezie (5) - Kartografie, Katastr nemovitostí

167

č. 12/1945 Sb. a č. 28/1945 Sb. Proto byl (8. 5. 1947) vydán knihovní zákon č. 90/1947 Sb. o 
provedení knihovního pořádku stran konfiskovaného nepřátelského majetku a o úpravě 
některých právních poměrů vztahujících se na přidělený majetek. Zákon zjednodušil 
vyznačení konfiskovaného majetku i zápis přiděleného majetku novým vlastníkům, zejména 
pak připustil zřizování tzv. předběžných knihovních vložek pro přidělený majetek, které místo 
parcel dosud nevytvořeného knihovního tělesa obsahovaly jen jeho velmi přibližné označení 
(např. jen číslem popisným zemědělské usedlosti). Byly to formální zápisy, měly všakvšechny právní důsledky. Geometrické (polohopisné) plány byly navíc nahrazenyzjednodušenými podklady o prozatímním dělení parcel, tzv. polohopisnými nástiny a 
srovnávacím sestavením. 

Práce na upřesnění přídělů a jejich definitivním vytyčení a zaměření byly v únoru 1948 

přerušeny. Proto máme nyní nedostatečně evidované vlastnictví značného rozsahu. Je 
podchyceno jen v přídělových elaborátech a navíc nebylo dosud jednoznačně vymezeno, má 
však právní platnost. Nový občanský zákoník č.141/1950 Sb. stanovil, že stavby nejsou 
součástí pozemku a za věci nemovité považoval jak pozemky tak i stavby (s výjimkou staveb 
dočasných). Vlastníkem stavby  mohla být osoba rozdílná od vlastníka pozemku. Vlastnictví 
byla rozdělena na socialistické vlastnictví (družstva), osobní vlastnictví (rodinné domky a 
rekreační chaty) a soukromé vlastnictví (vše soukromé, co nebylo v osobním vlastnictví). 
Vlastnictví se nabývalo již samotnou smlouvou, popř. ze zákona nebo úředním výrokem. 

 Upuštění od osvědčené zásady superficies solo cedit (stavba ustupuje pozemku) v 

pozemkovém právu vyvolalo značné problémy  v evidenci, neboť  pozemková kniha ani 
katastr samostatné stavby dosud neevidovaly. Následné rozsáhlé změny ve vlastnických a 
užívacích poměrech ovlivněné kolektivizací zemědělství a všemocná pravomoc státu, udělaly 
z pozemkové knihy nefunkční instrument. 
Jednotná evidence půdy (1954 - 1964) 

Snaha o centrální plánování a řízení zemědělské výroby vyvrcholila zřízením nejprve 

jednorázového soupisu veškeré půdy (1955), který obsahoval výměry podle druhů kultur a 
skutečného užívání, ovšem bez ohledu na platné právní vztahy. V období (1956 - 1960) byla 
na celém území státu založena Jednotná evidence půdy (JEP), která měla půdu vést a udržovat 
v souladu se skutečným stavem v přírodě. 
Evidence nemovitostí (1964 - 1992)