Geodezie (5) - Kartografie, Katastr nemovitostí

Revoluční krok v daňovém systému vytvořil svým patentem ze dne 20. 4. 1785  Josef 

II., který požadoval, aby k úhradě státních potřeb přispíval každý majitel pozemků a statků. 
Tím zmizel rozdíl mezi dominikální a rustikální půdou. Patentem bylo nařízeno měření, jehož 
výsledky významně pomohly státní pokladně. V porovnání s údaji uvedenými v předchozích 
seznamech se novými výměrami zdaňovaných pozemků značně rozšířila celková plocha 
mocnářství. Neměřily se skály, močály, silnice, cesty, úvozy, strže, návsi, náměstí a pozemky 
patřící farám, kostelům, hřbitovům a školám, ale jen pozemky nesoucí užitek (role, rybníky, 
louky, pastviny, zahrady, vinice, lesy, paseky a plochy porostlé křovím). Plocha se zjišťovala 
pro každou obec. Výměra byla uváděna v dolnorakouských jitrech (1 jitro = 1600 sáhů). 
Pozemky jedné obce byly rozděleny (například cestami, potoky) do jednotlivých honů (tratí). 
Každý hon pozemků byl zobrazen samostatně a očíslován topografickým číslem. 

165

Z technického pohledu měl ukvapeně  zřízený katastr řadu vad. Při měření se totiž 

postupovalo z malého detailu - pozemku, k velkému celku - komplexu pozemků jedné obce. 
Při sestavování souvislé mapy celé říše z jednotlivých náčrtů (brouillonů  čti brujónů) 
josefského katastru, se pak zjistilo, že nekorespondují ani jednotlivé měřické tratě, protože  
jejich hranice nebyly na náčrtech přesně zobrazeny. 
Katastr tereziánsko - josefský (1792) 

Nový daňový systém se nelíbil šlechtě a nástupce Josefa II., Leopold II., byl nucen 

udělat kompromis. Dekretem (30. 6. 1792) Josefský katastr s účinností od 1. 8. 1793 částečně 
zrušil. Byl zaveden Katastr tereziánsko - josefský, který sice zachoval výsledky měření, ale 
vrchnost z výnosů svých pozemků platila nižší daně než poddaní. 
Stabilní katastr (1817 - 1869) 

Nový daňový systém byl vyhlášen 23. 12. 1817. Pro každou obec se vyhotovila 

samostatná mapa. Základem tvorby map byla nově vytvořená trigonometrická síť tří řádů a 
grafická triangulace trigonometrické sítě IV. řádu (metodou měřického stolu). 

Pro stabilní katastr se stanovilo několik různých středů souřadnicových soustav. Pro 

současné území ČR byly za středy soustav určeny dva body - trigonometrický bod Gusterberg 
v Horních Rakousích (pro Čechy) a věž chrámu sv. Štěpána ve Vídni (pro Moravu). Byla 
stanovena pravidla pro vymezení soukromého majetku. Byl vymezen pojem katastrální obec a 
parcely rozděleny na pozemkové a stavební. Majitelé pozemků byli před měřením vyzváni k 
opravám mezníků, ale vedle kamenných mezníků bylo možno použít i kolíků, hromad 
kamenů nebo příkopů. Obecní majetek vymezoval obecní výbor za přítomnosti sousedů. 
Katastr rozeznával dva hlavní druhy půdy a pozemků podle toho, zda byly dani podrobeny 
nebo od daně osvobozeny. Danily se plochy s plodnou půdou, ale také tzv. parifikáty, tj. 
pozemky, které nesloužily k polnímu hospodářství, ale byly zařazeny do daňového systému. 
Od daně osvobozené pozemky tvořila především neplodná půda. Mezi plodnou půdu patřily 
zahrady, vinice, role (pole obilná, ale i chmelová), louky, pastviny a lesy. Mezi parifikáty 
patřily například zastavěné plochy, stavební místa a rybníky.