Geodezie (5) - Kartografie, Katastr nemovitostí

Tento systém neumožňuje, vyjma Slovenské republiky, napojení na mapová díla 

sousedních států.  

14.3    Státní mapové dílo 

Státní mapové dílo je kartografické dílo, které souvisle zobrazuje území státu se 

základním všeobecně využitelným obsahem. Je vyhotoveno podle jednotných zásad a jeho 
vydavatelem je orgán státní správy.    

Česká republika je se Slovenskou republikou v Evropě unikátní tím, že mají dvě státní 

mapová díla. Jedno v měřítkové řadě od 1 : 5 000 až do měřítka 1 : 200 000 vydává civilní 
geodetická služba Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) a druhé od měřítka             
1 : 25 000 až po měřítko 1 : 250 000 vojenská geodetická služba Armády České republiky. 

14.3.1    Státní mapa odvozená 1 : 5 000  (SMO – 5) 

Státní mapa odvozená (SMO-5) vznikla v roce 1961 na základě naléhavých požadavků 

státních orgánů a tehdejších socialistických organizací. Z kartografického hlediska nebylo 
toto dílo nejlépe vyřešeno. Polohopis vznikl zmenšením z katastrálních map (1 : 2 880) a 
výškopis se v podobě vrstevnic převzal z topografických map (1 : 10 000) jejich zvětšením. 
Polohopis odpovídá mapám bývalého pozemkového katastru, popis však neobsahuje parcelní 
čísla, ale jen názvy sídel, pomístní názvosloví a některé další informace. Vrstevnice 
s intervalem 2 – 5 metrů nejsou vzhledem k měřítku výchozích mapových podkladů 
dostatečně přesné. Mapy se dříve tiskly ve dvou barvách (hnědě vrstevnice, černě polohopis a 
popis). Od roku 1993 se tyto mapy rozmnožují reprografickou technikou. Jedná se o 
jednobarevné kopie, na kterých se vrstevnice od polohopisu a popisu odlišují slabší rastrovou 
kresbou výškopisu. Mapy se prodávají v územně příslušných prodejnách map resortu ČÚZK. 

Klad mapových listů je v souřadnicovém systému S – JTSK. Výškový systém je 

zpravidla Balt po vyrovnání. Všechny potřebné údaje k mapě lze vyčíst z tiráže a z 
mimorámových údajů. Číslování mapových listů je v rámci tzv. triangulačního listu, který má 
svůj název podle největšího sídla v daném listu, např.  LOUNY  3 - 6   (viz obr. 14.7). 

Obr. 14.7 

160

14.3.2    Základní mapa České republiky 

 V roce 1969 vznikl požadavek na vydávání map pro potřeby státních orgánů a 

socialistických organizací v měřítkové řadě od 1 : 10 000 do 1 : 200 000, jejichž zobrazení 
mělo být  odlišné od topografických map používaných pro vojenské účely. V krátkém čase 
byla vytvořena  řada odvozených map nazvaná Základní mapa Československé socialistické 
republiky. Mapy v měřítku 1 : 10 000 se odvozovaly  z topografických map. Po vytvoření  
mapových listů  v měřítku 1 : 10 000  se postupně  zmenšením získaly mapy v měřítku           
1 : 25 000. Z jiných podkladů vznikla základní mapa v měřítku 1 : 50 000, ze které se opět 
zmenšením vytvářely mapy v měřítku 1 : 100 000. Samostatně vznikaly mapy v měřítku          
1 : 200 000.