Geodezie_-_tahak

- obrazové (fotomapy)

- transparentní (projekční)

- reliéfní

- mapy pro nevidomé

- mapy digitální

Podle koncepce vyjádření skutečnosti - mapy analytické

- syntetické

- komplexní

Podle vzniku - mapy původní

- odvozené

Podle času platnosti mapy - statické (běžné)

- dynamické (počasí)

- prognostické (plány)

Státní mapové dílo - soubor map vyhotovovaný podle státem daných norem zejména pro služební účely a jako podklad pro tématické mapy. Jsou garantována státem a vznikají s tím, že se předpokládá pravidelný režim jejich aktualizace.

Geodetické výpočty (souřadnicové): směrník a délka strany, rajon, protínání vpřed z úhlů, protínání vpřed z déle, bod na měřické přímce.

Základní geodetické úlohy v bodovém poli

Základním obrazcem pro geodetické výpočty je rajón (obr. 2.1 ). Rajón určuje měřený bod směrem a délkou strany d, tedy polárními souřadnicemi. Pomocí těchto prvků se od známých bodů S a A vypočítají polární souřadnice měřeného bodu B.

Obr. 2.1. Rajón

- úhel určovaného směru, d - délka

Výpočet směrníku a délky strany

Když jsou známé dva body P1 a P2 pravoúhlými souřadnicemi y1 , x1 a y2, x2, směrníkem strany d12 je úhel σ = Q12 o který je tato strana odkloněná od rovnoběžky s kladným směrem osy x - uvažuje se ve směru pohybu hodinových ručiček (obr. 2.2).

Na každé straně rozlišujeme dva směrníky: σ 12 - směrník z bodu P1 na bod P2 a σ 21 - směrník z bodu P2 na bod P1.

Prvý index vždy označuje bod, z kterého směrník vychází. Uvedená definice směrníku, jako i vzorce z toho odvozené, platí pro každou souřadnicovou libovolně orientovanou soustavu, když se dodrží uvedené zásady, t.j. že kladná osa y je odchýlená od kladné osy x o 90° (R) ve směru pohybu hodinových ručiček.

Směrník σ 12 vypočítáme z pravoúhlého trojuholníku P1QP2 (obr. 2.2), kterého odvěsnami jsou souřadnicové rozdíly y∆l2 a ∆xl2, přičemž platí:

Směrník σ 12 určíme výpočtem jako tangens úhlu:

Obr. 2.2. Výpočet směrníku a délky strany

Podle obr. 2.2 se směrník σ 21 v bodě P2 liší od směrníku v bodě P1 σ 12 o 2R, tedy:

Vztah (2.2) platí pro případ na obr. 2.2, kdy y2 > y1 a x2 > x1 . V daném případe oba dva souřadnicové rozdíly ∆l2 a ∆l2 jsou kladné. Strana d12 je v I. kvadrantu. Určovaný směrník je v tomto případe totožný s tabulkovým úhlem φ . Výpočet tabulkového úhlu, který je vždy menší jako R (90°), vykoná se podle vzorce (2.2), přičemž se použiji absolutní hodnoty ∆l2 a 012.

Směrník σ 12 může však nabývat hodnoty v rozhraní 0° až 360° a může teda patřit do kteréhokoliv ze čtyř kvadrantů I. až IV. (obr. 2.3 ). Proto při výpočte směrníku třeba brát zřetel i na znaménko jeho sinu a kosinu, které ovlivňuje znaménko souřadnicových rozdílů. Na obr. 2.3 jsou znázorněné čtyři rozličné případy, kdy strana d12 je v I. až IV. kvadrantu. Hodnoty směrníků pro všechny kvadranty, určené podle znamínek souřadnicových rozdílů, jsou v tab. 2.1.