Geodezie_-_tahak

Polární metoda

Tato metoda měření polohopisu je v současnosti nejrozšířenější metodou určování podrobných bodů polohopisu. podstatou této metody je určování lokálních polárních souřadnic (vodorovný úhel, vodorovná délka) od měřického bodu k podrobnému bodu (viz obr. 7.8). Vodorovný úhel musí mít jedno rameno ve směru na jiný měřický bod. Měřické body musí mít mezi sebou jednotný vztah, stejně jako u metody ortogonální. Bývají určeny buď ve státním pravoúhlém systému S – JTSK nebo výjimečně v jednotném místním systému. Lokální polární souřadnice podrobných bodů na jednotlivých měřických bodech tak lze převést do jednotné matematické soustavy.

Výškové měření. Geometrická nivelace: princip měření, nivelační přístroje, chyby při nivelaci, osové podmínky. Plošná nivelace. Barometrické měření výšek, hydronivelace.

Trigonometrické určování výšek. Vliv rozdílu mezi skutečným a zdánlivým horizontem, vliv vertikální refrakce.

Spočívá v řešení pravoúhlého trojúhelníka, ve kterém měříme úhel a délku. Hledanou hodnotou je velikost svislé odvěsny – převýšení (viz obr. 4.1).

Refrakce v přízemních vrstvách atmosféry způsobuje ohyb záměry. Měříme ve směru tečny k obecně prostorově zakřivené záměře. Místo správného zenitového úhlu z, změříme obvykle při dostatečné výšce záměry nad terénem zenitový úhel z´ menší o úhel δ. Na koncovém bodě bude z tohoto důvodu převýšení o hodnotu u větší.

Terénní řezy - příčný řez, podélný profil.

Určování obsahů ploch a kubatur.

Určování ploch

Plochou pozemku rozumíme vždy plochu jeho horizontálního průmětu. Určujeme ji buď z údajů získaných přímým měřením v terénu anebo z mapy. Ve zvláštních případech u dlouhých (řemenovitých) parcel používáme též kombinace obou metod: kratší rozměr se přímo zjistí odměřením v terénu, další se převezme z mapy.

Stanovení plochy z přímo měřených prvků - rozdělením pozemku na trojúhelníky (pozemek se rozdělí na vhodné trojúhelníky, v nichž se změří základní údaje, tj. základna a výška. Dělení se provádí pokud možno tak, aby dva sousední trojúhelníky měly společnou základnu, čímž zredukujeme do určité míry počet nutných určovacích prvků. Plocha pozemku se pak rovná součtu ploch jednotlivých trojúhelníků.

Určování ploch z plánů - výpočet plochy parcely zobrazené v mapě nebo plánu určitého měřítka můžeme provádět několikerým způsobem a za použití různých pomůcek. U všech způsobů musíme mít však na zřeteli plošnou srážku mapového elaborátu, o niž je třeba určené plochy opravit.

Způsob grafickopočetní - danou parcelu rozdělíme na několik vhodně utvářených jednoduchých obrazců, nejčastěji trojúhelníků, v nichž vynášecími trojúhelníky zjistíme hlavní rozměry, tj. základnu a výšku. Z těchto údajů vypočteme pak plochy jednotlivých dílčích obrazců.