Geodezie_-_tahak

Způsob mechanický - při určování ploch tímto způsobem používáme různé druhy planimetrů a to nitkový, polární aj.

Určování kubatur

V projektu každé stavby je vždy vyčíslen celkový objem přemísťované zeminy, tj. rozsah výkopových a násypových prací. U směrových staveb (silnice, železnice) určujeme kubaturu z příčných profilů, měřených v určité konst. vzdálenosti (obvykle 20 m). U plošně rozsáhlých staveb vypočítáváme kubaturu ze čtvercové sítě (planýrovky) nebo z vrstevnicového plánu (obsah vodní nádrže, haldy atd.).

Určení kubatury z příčných profilů

V ose projektované komunikace zaměříme příčné profily terénu o konst. vzdálenosti d, které potom vynášíme v určitém měřítku na milimetrový papír. Podle projektu vyrýsujeme do nich obrys nového tělesa, čímž vzniknou uzavřené obrazce, jejichž plochu P zjišťujeme nejčastěji polárním planimetrem.

Určení kubatury z čtvercové sítě

V terénu se vytyčí čtvercová síť o stranách např. 10 m. Vrcholy jednotlivých čtverců se stabilizují kolíky a jejich výšky se určí nivelačně. Je-li kóta určena kóta roviny, kterou má dosáhnout upravený terén, vypočte se objem výkopu nebo navážky tak, že se sečtou kubatury jednotlivých čtyřbokých zkosených hranolů, na něž se nám celé těleso rozdělí.

Určení kubatury z výškových plánů

Tato metoda se používá při rozsáhlých, prostorově členitých tělesech, např. při určování obsahu vodních nádrží, velkých hald a pod. Předpokladem pro výpočet je výškopisný plán v určitém měřítku o konstantní ekvidistantě vrstevnic.

Při stanovení kubatury např. vodní nádrže se postupuje tak, že se polárním planimetrem změří plocha jednotlivých vrstevnic řezů, načež ze dvou sousedních ploch se vypočte plocha středního řezu, která se násobí výškovým rozdílem obou ploch. Tím se získá objem válcového tělesa omezeného zespodu a shora sousedními vrstevnicovými řezy. Celková kubatura se rovná pak součtu všech vypočtených dílčích objemů. Objem nejspodnější části stanovíme podle vzorce pro výpočet kužele.

Tachymetrie.

Tachymetrie - současné určení polohy i výšky podrobných bodů, nižší přesnost 0,3 – 0,5 m

Nitková tachymetrie - síť stanovisek – většinou se buduje samostatně ( pouze u malých lokalit s malými nároky na přesnost lze budovat s podrobným měřením). Hustota stanovisek je závislá na přehlednosti terénu a na dosahu nitkového tachymetru. Pro měřítko 1:1000 lze z jednoho stanoviska zaměřit území v okruhu 120 – 150 m ( tj. max. vzdálenost stanovisek kolem 200 m ). Pro malé lokality se stanoviska budují v rámci polygonového pořadu, zpravidla uzavřeného, většinou nepřipojeného na body polohového pole.Souřadnice se počítají v místní souřadnicové soustavě.

Velké lokality – polygonové pořady připojené na polohové ( popřípadě i výškové ) bodové pole, nebo trojúhelníkové řetězce.